# Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 1069/2023

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 22 Cdo 1069/2023
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1069.2023.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 4. 2023
- Datum zveřejnění: 11. 5. 2023
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 písm. a) předpisu č. 99/1963 Sb. ve znění od 01.01.2014

## Výrok

Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2022, č. j. 28 Co 273/2022-1064, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných oběma účastníky řízení v této věci.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 14. 6. 2021, č. j. 20 C 72/2015-947, zrušil společné členství účastníků řízení ve Stavebním bytovém družstvu XY, IČO XY, se sídlem v XY (výrok I). Ze zaniklého společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně položky specifikované ve výroku II a do výlučného vlastnictví žalovaného položky blíže určené ve výroku III. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání společného jmění manželů 704 483,67 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok IV). Žalobkyni rovněž uložil povinnost zaplatit žalovanému podíl z nájemného za období od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2021 ve výši 151 671,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok V). Ve výrocích VI - VIII rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze (dále jen jako "odvolací soud") k odvolání obou účastníků řízení rozsudkem ze dne 2. 11. 2022, č. j. 28 Co 273/2022-1064, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II, VII a VIII (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III změnil tak, že zamítl návrh, aby do výlučného vlastnictví byla přikázána "položka c), písm. e. a n.", a že celková hodnota majetku přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného činí 5 368 584,42 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil; ve výroku IV je změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání společného jmění manželů 1 239 424,315 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a ve výroku V jej změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému podíl z nájemného za období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2022 ve výši 208 196,25 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Ve výroku III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají dovolání oba účastníci řízení. Žalobkyně v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti, případně právní moci rozsudku odvolacího soudu. Namítá, že výkonem rozhodnutí jí hrozí s ohledem na povahu uložené povinnosti závažná újma.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen "o. s. ř."), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalobkyni, s ohledem na jí tvrzené důvody, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných v označené věci oběma účastníky řízení [§ 243 písm. a) o. s. ř.].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/22-CDO-1069/2023-2)