# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 764/2009

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 764/2009
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.764.2009.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 4. 2010
- Datum zveřejnění: 18. 5. 2010
- Klíčová slova: Žaloba pro zmatečnost
- Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.; § 243b odst. 5 věta první o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Oškrdala, advokáta se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65; ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.9.2008 č. j. 11 Cmo 43/2008-68, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14.12.2007 č. j. 65 C 20/2007-37, kterým byla zamítnuta žalovanou podaná žaloba pro zmatečnost, není přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst.1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.3.2006 sp. zn. 21 Cdo 972/2005, které bylo uveřejněno pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení § 243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly vedlejšímu účastníku náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.000,- Kč [srov. § 10 odst. 2 a 3, § 14 odst.1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), tedy celkem 2.300,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který vedlejšího účastníka zastupoval, v rozporu s ustanovením § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této daně. Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady vedlejšímu účastníkovi nahradila. Žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.300,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který vedlejšího účastníka v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst.5 věty první, § 224 odst.1 a § 151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. dubna 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-764/2009-1)