# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 601/2006

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 601/2006
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.601.2006.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 9. 2006
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Řízení o podání M. H. ze dne 7.2.2006, označeném jako \"dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2005, č.j. 1 Co 388/2005-283\", se zastavuje.

## Odůvodnění

Okresní soud v Nymburce usnesením ze dne 13.4.2004, č.j. D 4/2001-182, zastavil odvolací řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Uvedl, že "M. H. podala odvolání proti konečnému usnesení ve věci"; že "bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že se jí nepřiznává osvobození od soudních poplatků"; že "soudní poplatek za podané odvolání nezaplatila ani na výzvu soudu".

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31.5.2005, č.j. 21 Co 208/2005-271, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že M. H. soudní poplatek "nezaplatila ani do konce odvolací lhůty proti usnesení o zastavení odvolacího řízení".

Řízení o odvolání M. H. proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31.5.2005, č.j. 21 Co 208/2005-271, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1.12.2005, č.j. 1 Co 388/2005-283, zastavil. Vycházel ze závěru, že "je třeba dovodit nedostatek funkční příslušnosti Vrchního soudu v Praze pro rozhodování o odvolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž rozhodoval Krajský soud v Praze jako soud Odvolací".

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.12.2005, č.j. 1 Co 388/2005-283, podala M. H. dne 7.2.2006 "dovolání". Ve vztahu k napadenému usnesení však v tomto podání neuvedla žádné námitky.

Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen "zákon č. 30/2000 Sb.") a zůstavitelka A. H. tedy před 31.12.2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.) podle "dosavadních právních předpisů", tj. podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen "o.s.ř.").

Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání M. H. ze dne 7.2.2006 musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.

Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

V posuzovaném případě M. H. dovoláním napadá usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo - jak shora uvedeno - zastaveno řízení o jejím odvolání proti usnesení Krajského soudu v Praze, který ve věci rozhodoval jako soud odvolací, a to pro nedostatek funkční příslušnosti soudu.

Napadeným usnesením vrchní soud nepřezkoumával rozhodnutí jiného soudu jako soud odvolací, naopak rozhodl, že k přezkoumání rozhodnutí krajského soudu (odvolacího soudu) v dané věci není funkčně příslušný.

Přezkum takového rozhodnutí vrchního soudu podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšším soudem České republiky jako dovolacím soudem je vyloučen a občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí vrchního soudu.

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o podání M. H. ze dne 7.2.2006, označeném jako \"dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2005, č.j. 1 Co 388/2005-283\" zastavil (§ 104 odst. 1 věta první o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. září 2006

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-601/2006-1)
