# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 567/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 567/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.567.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 4. 2017
- Datum zveřejnění: 7. 7. 2017
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Pracovněprávní vztahy, Započtení pohledávky, Poučovací povinnost soudu, Dokazování
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.; § 144a předpisu č. 262/2006Sb.; § 1988 odst. 2 o. z.; § 118a o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.8.2016 č. j. 30 Co 269/2016-85 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce náležitostí hmotně právního úkonu, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšující ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli, tj. k požadavku, aby byl projev vůle směřující k započtení, jako hmotně právního (tedy nikoli procesního, jak uvažuje dovolatel) způsobu zániku závazků, do té míry určitý, aby z něj bylo možné jednoznačně určit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají, srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9.6.2003 sp. zn. 9 Cmo 109/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2004, pod pořadovým číslem 20 a na něj navazující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2005 sp. zn. 29 Odo 174/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2009 sp. zn. 23 Odo 932/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2008 sp. zn. 29 Odo 421/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.7.2008 sp. zn. 29 Odo 1021/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.4.2008 sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2009 sp. zn. 23 Cdo 1363/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2011 sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2012 sp. zn. 33 Cdo 4735/2010 a další; k této otázce a k otázce modalit při započtení pohledávek proti pohledávce zaměstnance na mzdu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.2.2013 sp. zn. 21 Cdo 3330/2011, uveřejněný ve Sbírkce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2013, pod č. 56,] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-567/2017-1)