# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 508/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 508/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.508.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 4. 2012
- Datum zveřejnění: 26. 4. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009; § 243b odst. 5 o. s. ř.

## Výrok

I. Řízení o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 6. února 2004 č.j. 18 C 196/2000-242 se zastavuje.
II. Dovolání žalovaného 3) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2004 č.j. 56 Co 161/2004-267 se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 6.2.2004 č.j. 18 C 196/2000-242 zamítl žalobu vůči žalovaným 1) a 2), určil, že na nemovitostech zapsaných na LV č. 3405 pro k.ú. Český Těšín u Katastrálního úřadu v Karviné nevázne zástavní právo podle zástavní smlouvy ze dne 2.5.1994, zapsané vkladem práva pod č.j. 20V2-969/1994 ke dni 2.5.1994, a rozhodl, že žalovaným 1) a 2) se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení a že žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 22.584,- Kč k rukám advokáta JUDr. Václava Tomise.

K odvolání žalovaného 3) Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.4.2004 č.j. 56 Co 161/2004-267 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl, že žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 450,- Kč k rukám advokáta JUDr. Václava Tomise.

Proti těmto rozhodnutím (rozsudku soudu prvního stupně a usnesení odvolacího soudu) podal žalovaný 3) dovolání.

Řízení o dovolání žalovaného 3) podanému proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 6.2.2004 č.j. 18 C 196/2000-242, Nejvyšší soud České republiky pro nedostatek funkční příslušnosti podle ustanovení § 243c odst. 1, § 104 odst. 1 věty první občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony - dále jen "o.s.ř.") zastavil (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.9.2003 sp.zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněném pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

Dovolání žalovaného 3) proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (před soudy obou stupňů) není přípustné (srov. § 237 až § 239 o.s.ř.), a to bez ohledu na to, zda jde o měnící či potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení nebo o náhradu nákladů odvolacího řízení (srov. právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.1.2002 sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněném pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003). Nejvyšší soud České republiky je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný 3) s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. dubna 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-508/2011-1)