# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 4477/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 4477/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.4477.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 6. 2019
- Datum zveřejnění: 16. 9. 2019
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Dovolací důvody, Vady řízení, Žaloba pro zmatečnost
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017; § 241a o. s. ř. ve znění do 29.09.2017; § 229 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Milana Jelínka, advokáta se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 5/49.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V. Ve vztahu mezi žalovanými a vedlejším účastníkem na straně žalobce nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017 č. j. 51 Co 135/2017-205 není přípustné podle ustanovení § 237 občanského soudního řádu ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) [dále jen "o. s. ř."], neboť dovolatel v něm uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je - jako jediný přípustný - uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a z jeho námitek nevyplývají žádné rozhodné právní otázky, na jejichž vyřešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř.

Podstatou dovolání žalobce jsou námitky zmatečnostní vady uvedené v ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. (namítá-li dovolatel, že odvolací soud nevyhověl žádosti jednatele žalobce o odročení jednání ze dne 20. 6. 2017 ze zdravotních důvodů, v níž se jednatel žalobce omluvil a výslovně žádal, aby nebylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žádným způsobem na tuto omluvu a žádost o odročení jednání nereagoval a jednal v nepřítomnosti jednatele žalobce, jenž se řádně a včas omluvil) a dalších vad řízení (vytýká-li odvolacímu soudu, že "za obecného zmocněnce byla označena osoba, která nebyla zmocněna pro jednání v této věci před soudem", a že žalobce neobdržel do datové schránky rozhodnutí odvolacího soudu, o které až následně požádal), ke kterým může dovolací soud podle ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné; samy tyto vady však přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu založit nemohou.

Má-li účastník řízení za to, že bylo odvolací řízení zatíženo zmatečnostní vadou, má možnost podat žalobu pro zmatečnost (§ 229 a násl. o. s. ř.) [což ostatně žalobce (jak vyplývá z obsahu spisu) učinil podáním ze dne 18. 9. 2017], která (na rozdíl od dovolání) slouží výhradně k nápravě těchto (zmatečnostních) vad řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňují (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-4477/2018-1)