# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2917/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2917/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2917.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 8. 2016
- Datum zveřejnění: 7. 11. 2016
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.; § 237 o. s. ř.; § 58 odst. 1 věta první o. s. ř.; § 241a odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2016, č. j. 23 Co 62/2016-164, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3383/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 30/2015, uveřejněné pod číslem 63/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, když za omluvitelný důvod, pro který účastník zmeškal lhůtu, je třeba ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 věty první o. s. ř. považovat jak překážku (událost), která účastníku řízení nebo jeho zástupci objektivně (nezávisle na jejich vůli) zabránila učinit včas příslušný procesní úkon, tak i okolnost účastníkem řízení nebo jeho zástupcem případně způsobenou nebo jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka nebo jeho zástupce - za omluvitelnou (a o takovu překážku ani okolnost se v daném případě s ohledem na okolnosti případu - jak správně dovodily soudy obou stupňů - nejednalo)] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [namítá-li jiné vady řízení před soudy (že "Rozsudek nebyl rozeslán, resp. doručen, soudem I. stupně v předem přislíbené lhůtě", že "Rozsudek nebyl při svém ústním vyhlášení řádně a v dostatečném rozsahu odůvodněn", že "soud měl účastníky informovat o tom, že zákonná 30 denní lhůta byla předsedou soudu prodloužena, vč. uvedení informace o délce takového prodloužení", že "Usnesení odvolacího soudu je částečně nepřezkoumatelné, neboť se odvolací soud nezabýval všemi odvolacími důvody uvedenými v odvolání"), dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2016

JUDr. Mojmír P u t n a
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2917/2016-1)