# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 265/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 265/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.265.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 3. 2016
- Datum zveřejnění: 20. 5. 2016
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Pracovněprávní vztahy, Náhrada škody zaměstnancem, Povinnosti zaměstnanců
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.; § 301 písm. d) předpisu č. 262/2006Sb.; § 250 předpisu č. 262/2006Sb.; § 257 odst. 2 a 5 předpisu č. 262/2006Sb.; § 135 odst. 1 o. s. ř.; § 206 odst. 1, 4 písm. d) předpisu č. 40/2009Sb.

## Výrok

I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.4.2015 č. j. 16 Co 242/2014-85, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce hodnocení důkazů a poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, event. věrohodnosti srov. např. právní názor vyjádřený v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2007 sp. zn. 21 Cdo 3177/2006, a k vázanosti soudů v řízení o náhradu škody v občanském soudním řízení pravomocným trestním rozsudkem srov. závěry býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24.10.1979 sp. zn. Cpj 35/78) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Z dovolání (jeho obsahu) vyplývá, že jsou v něm však převážně uplatněny jiné dovolací důvody, než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (podstatou námitek dovolatele je jeho nesouhlas se skutkovým zjištěním, které bylo na základě konkrétního posouzení okolností případu pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, tj. že nárok žalobkyně na náhradu škody způsobené zaměstnancem je dán a nesouhlas s hodnocením důkazů, na základě něhož odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný svým zaviněným porušením právní povinnosti způsobil zaměstnavateli škodu, jejíž náhradu může po zaměstnanci požadovat; dovolatel předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. března 2016

JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-265/2016-1)