# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2579/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2579/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2579.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 11. 2017
- Datum zveřejnění: 23. 1. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Dovolací důvody
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 o. s. ř.; § 237 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání H. Z. se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Nejvyšší soud České republiky dovolání H. Z. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2013, č. j. 24 Co 178/2013-127, odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [namítá-li dovolatelka, že "v řízení nebyla řádně zastoupena", že soudem ustanovený opatrovník Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci byl v průběhu řízení "nečinný", "nehájil a neopatroval její zájmy", že "chování opatrovníka bylo v rozporu s dobrými mravy a s právem na spravedlivý proces" a že jí tudíž byla odňata možnost jednat před soudem, a vytýká tak zmatečnostní vadu podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř., která však není způsobilým dovolacím důvodem], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. V této souvislosti nemůže být důvodná ani námitka porušení práva na spravedlivý proces, neboť právo na spravedlivý proces nelze interpretovat tak, že by znamenalo právo na příznivé rozhodnutí ve věci.

Ani v souvislosti s námitkou týkající se náhrady nákladů spojených s pohřbem J. K., zemřelého dne 13. 4. 2008 (dále jen "zůstavitel") dovolatelka nepředkládá žádnou otázku hmotného (ani procesního) práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá a jež by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení § 237 o. s. ř. Navíc odvolací soud (i soud prvního stupně) rozhodl v souladu s ustanovením § 470 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013; srov. ustanovení § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), když určil, že pasiva dědictví (náklady pohřbu zůstavitele) jsou "dědičky povinny uhradit rovným dílem vypraviteli pohřbu R. F.", tj. v poměru odpovídajícím výši ceny nabytého dědictví.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. listopadu 2017

JUDr. Roman Fiala
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2579/2017-1)