# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 229/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 229/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.229.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 6. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.325,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.9.2003 č.j. 16 Co 97/2003-95, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3.4.2001 č.j. 27 C 90/2000-34 ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (předpokladem přípustnosti dovolání podle tohoto ustanovení není kasační rozhodnutí dovolacího soudu, nýbrž rozhodnutí soudu odvolacího, jímž tento zrušil předchozí rozhodnutí soudu prvního stupně - srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2.6.1998 sp. zn. 23 Cdo 1075/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 1998 pod č. 147) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce - s ohledem na to, že odvolací soud vycházel z právního názoru dovolacího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 5.12.2002 č.j. 21 Cdo 957/2002-77 a že jinak byl v dovolání uplatněn, jak vyplývá z jeho obsahu, dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. - zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.250,- Kč (srov. § 7 písm. c), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb.), celkem ve výši 1.325,- Kč. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. června 2004

JUDr. Zdeněk Novotný,v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-229/2004-1)