# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2232/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2232/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2232.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 9. 2014
- Datum zveřejnění: 22. 9. 2014
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

Dovolání žalobkyně se odmítá.

## Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 27.10.2009 (a změněnou se souhlasem soudu) domáhala, aby jí žalovaná zaplatila na náhradě mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru 631.540,- Kč s úrokem z prodlení, na náhradě mzdy "za nevyčerpanou dovolenou" 65.583,- Kč a na "zadostiučinění" 1.000.000,- Kč, a navrhla, aby jí soud přiznal osvobození od soudních poplatků.

Obvodní soud pro Prahu 1 nejprve usnesením ze dne 9.9.2010 č.j. 23 C 281/2009-23 žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a posléze rozsudkem ze dne 19.6.2013 č.j. 23 C 281/2009-193 žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni 485.500,- Kč "se zákonným úrokem z prodlení z částky 24.290,- Kč od 21.2.2007 do zaplacení", žalobu o zaplacení 145.740,- Kč, o 65.583,- Kč a o 1.000.000,- Kč zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 252.523,57 Kč k rukám advokáta JUDr. Marka Nespaly.

Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podaly účastnice řízení odvolání a v průběhu odvolacího řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 12.5.2014 č.j. 62 Co 111/2014-275 odňal žalobkyni osvobození od soudních poplatků, které jí bylo přiznáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9.9.2010 č.j. 23 C 281/2009-23.

Žalobkyně podala dne 16.5.2014 u Městského soudu v Praze nový návrh na osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení. Městský soud v Praze usnesením ze dne 19.5.2014 č.j. 62 Co 111/2014-303 tuto žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků v odvolacím řízení zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dovolání.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2013 (dále jen o.s.ř.), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť řízení ve věci bylo zahájeno v době do 31.12.2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) odmítl, neboť není přípustné ani podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť se nejedná o rozhodnutí, kterým by se odvolací řízení končilo, ani podle ustanovení § 238a o.s.ř., neboť nejde o rozhodnutí, které by bylo v tomto ustanovení, vymezujícím přípustnost dovolání proti usnesením odvolacího soudu vydaným v průběhu odvolacího řízení, uvedeno.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. září 2014

JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2232/2014-1)