# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2200/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2200/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:21.CDO.2200.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 5. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23.5.2002 č.j. 36 Co 37/2002-102 k odvolání žalované potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22.11.2001 č.j. 18 C 184/2000-79, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovanou žalobci dopisem ze dne 20.8.1999 je neplatné, s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 7.450,- Kč "na účet zástupce žalobce" a "Českému státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 částku 282,- Kč na státem zálohované svědečné", a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 5.374,- Kč k rukám advokátky. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ze strany žalobce nedošlo k porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem "tak, jak vyžaduje § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce", a že ani nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 59 odst. 2 zák. práce, neboť žalovaná požádala o předchozí souhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru žalobce funkčně nepříslušný odborový orgán.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které podáním ze dne 30.10.2002, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 1.11.2002, "vzhledem k ukončení sporu dohodou" vzala zpět.

Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. (ve znění účinném od 1.1.2001 - srov. bod 17. Části dvanácté, Hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. (ve znění účinném od 1.1.2001), neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady, které by byly účelně vynaloženy na obranu jeho práva, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. května 2003

JUDr. Zdeněk Novotný,v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2200/2002-1)