# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2139/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2139/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.2139.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 7. 2013
- Datum zveřejnění: 6. 8. 2013
- Klíčová slova: Lhůty, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 o. s. ř.; § 240 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalobce podal dne 12. 4. 2012 dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2012 č. j. 62 Co 298/2011-102, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 3. 2011 č. j. 38 C 77/2010-74, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 29. 4. 2010 doručeného žalovaným žalobci dne 29. 4. 2010 a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Protože dovolání žalobce neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá [vylíčení okolností, v nichž žalobce spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen "o. s. ř."), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a protože lhůta dvou měsíců určená k podání dovolání a počítaná od doručení napadeného rozsudku odvolacího soudu žalobci (jeho zástupci) dne 13. 2. 2012, během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit (§ 240 odst. 1, § 241b odst. 3 o. s. ř.), marně uplynula dne 13. 4. 2012 (k doplnění dovolání o uvedení dovolacích důvodů podáním žalobce ze dne 25. 4. 2012 doručeným soudu prvního stupně téhož dne nelze přihlížet), zabránil žalobce dovolacímu soudu, který je vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.), aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu z hlediska jeho správnosti přezkoumat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. července 2013

JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2139/2012-1)