# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2051/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2051/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2051.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 8. 2012
- Datum zveřejnění: 10. 9. 2012
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. b, c) o. s. ř.; § 237 odst. 3 o. s. ř.; § 243b odst. 5 věta první o. s. ř.; § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2008, č. j. 62 Co 348/2008-276, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. 6. 2008, č. j. 13 C 17/2006-255, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 120.000,- Kč) a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s právními názory vyjádřenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 551/2005, vydaným v této věci, a dovolací soud nemá důvod na uvedených závěrech cokoli měnit.

Namítá-li dovolatel, že "teprve rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 9 C 171/93 ze dne 27. října 1995, který nabyl právní moci dnem 5. 3. 1996, bylo vysloveno, že důvodem skončení služebního poměru vojáka z povolání byl postup porušující všeobecně uznávaná lidská práva a svobody", a proto "počátek promlčecí doby počíná až okamžikem vydání rehabilitačního rozsudku", pak přehlíží, že se v projednávané věci domáhá náhrady škody, která mu měla vzniknout proto, že žalovaná nesplnila povinnost (zabezpečit vojákovi z povolání propuštěnému ze služebního poměru na jeho žádost umístění v občanském povolání), jež jí vyplývala z usnesení vlády ČR č. 248/1978 a služebního předpisu Všeob-P-2/č.(práv.), a nikoli proto, že důvodem skončení služebního poměru vojáka z povolání byl postup porušující všeobecně uznávaná lidská práva a svobody. Ze stejného důvodu nemůže mít vliv na správnost dovoláním napadeného rozsudku ani dovolatelem navrhované případné řešení "otázky dopadu zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu," na promlčení žalobcova nároku v této věci.

Z uvedeného vyplývá, že dovoláním napadený rozsudek nemá z hlediska uplatněných dovolacích důvodů po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. srpna 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2051/2011-1)