# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 2007/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 2007/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2007.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 6. 2012
- Datum zveřejnění: 12. 7. 2012
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 238 o. s. ř.; § 238a o. s. ř.; § 239 o. s. ř.; § 243b odst. 5 věta první o. s. ř.; § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 960,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Miloslava Vaňhy, advokáta se sídlem v Praze 2, Polská č. 54/1716.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze dne 2. 11. 2010, č. j. 17 Co 317/2010-185, do výroku III., jímž bylo rozhodnuto, že žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů, který má z pohledu své formy povahu usnesení (srov. § 167 odst. 1 o. s. ř.), není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť jím nebylo rozhodnuto ve věci samé, ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože se nejedná o žádný z případů v nich vyjmenovaných (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s vyjádřením k dovolání, v němž žalobce navrhl odmítnutí dovolání pro nepřípustnost), které spočívají - vzhledem k tomu, že předmětem dovolacího řízení bylo pouze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení - v paušální odměně ve výši 500,- Kč (srov. § 14 odst. 3, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb. a Čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 800,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce advokát JUDr. Miloslav Vaňha osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobci za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], tedy částka 160,- Kč. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení v celkové výši 960,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. června 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-2007/2011-1)