# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 1605/2006; 21 Cdo 1606/2006

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 1605/2006; 21 Cdo 1606/2006
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.1605.2006.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 11. 2006
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice usnesením ze dne 28.1.2004, č.j. 23 Co 38/2004-33, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22.5.2002, č.j. 21 E 293/2002-7, jímž byl podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.1.2002, č.j. 34 Cm 362/98-91, nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 5.800,- Kč a nákladů tohoto výkonu rozhodnutí 3.450,- Kč "(3.000,-- nákl. práv. zast. + 300,-- Sop + 2x 75,-- Kč paušál)" a povinné zakázáno, aby nakládala s věcmi, které vykonavatel podle tohoto usnesení sepíše; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo nákladů odvolacího řízení.

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice usnesením ze 28.1.2004, č.j. 23 Co 731/2003-30, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29.9.2003, č.j. 21 E 293/2002-20, jímž byl zamítnut návrh povinné na odklad výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízený usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22.5.2002, č.j. 21 E 293/2002-7, a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo nákladů řízení o odklad výkonu rozhodnutí; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22.5.2002, č.j. 21 E 293/2002-7, usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29.9.2003, č.j. 21 E 293/2002-18 (správně č.j. 21 E 293/2002-20), proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky Pardubice ze dne 28.1.2004, č.j. 23 Co 38/2004 -33, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky Pardubice ze dne 28.1.2004, č.j. "23 Co 731-30" (správně č.j. 23 Co 731/2003-30), podala povinná dovolání, které podáním ze dne 5.8.2005 (doručeným Okresnímu soudu v Pardubicích dne 9.8.2005) vzala "v celém rozsahu" zpět.

V průběhu dovolacího řízení (v době po podání dovolání a před jeho zpětvzetím) bylo zjištěno, že původní povinná H. b. a.s., člen koncernu (dříve T. P. a.s.), zanikla dnem 31.7.2003 sloučením se společností H. (Č.) a.s., člen koncernu. Okresní soud v Pardubicích proto usnesením ze dne 8.3.2005, č.j. 21 E 253/2002-78, které nabylo právní moci dne 17.5.2005, rozhodl, že v řízení bude namísto dosavadní povinné nadále pokračováno se společností H. (Č.) a.s., člen koncernu (254 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Dovolací soud proto dovolací řízení dokončil s touto povinnou.

Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 254 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť povinná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. listopadu 2006

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-1605/2006%3B-21-CDO-1606/2006-1)
