# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 1595/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 1595/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1595.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 5. 2018
- Datum zveřejnění: 6. 8. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Dovolací důvody
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 241a odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 352 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Zdeňka Koschina, advokáta se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 75/48.

## Odůvodnění

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2017 č. j. 62 Co 338/2017-77 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že u žalobkyně nebyly splněny podmínky pro odnětí osobního příplatku) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 832/2012 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1752/2013 a v nich vyjádřený právní názor, že ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků (§ 131 odst. 1 zákoníku práce), může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledků jeho pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další poskytování osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho odnětí; okolnost, že zaměstnanec při plnění svých pracovních úkolů porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, ani míra jeho schopností a dovedností potřebných k výkonu práce nejsou - neprojeví-li se ve výsledcích práce zaměstnance posuzovaných podle množství a kvality - z hlediska důvodů pro snížení nebo odnětí osobního příplatku významné] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Námitky, kterými žalovaná uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je - jako jediný přípustný - uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a ze kterých nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. [zpochybňuje-li skutková zjištění (že osobní příplatek byl žalobkyni odňat na základě jednorázového porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci), která byla rozhodující pro závěr odvolacího soudu, že podmínky pro odnětí osobního příplatku u žalobkyně nebyly splněny, a předestírá-li jiné skutkové závěry (že žalobkyně dlouhodobě nedosahovala velmi dobrých pracovních výsledků), na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci], nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-1595/2018-1)