# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 125/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 125/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.125.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 5. 2017
- Datum zveřejnění: 28. 7. 2017
- Klíčová slova: Dovolací důvody, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.; § 241a odst. 1 o. s. ř.; § 241a odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1.6.2016, č.j. 39 Co 147/2016-241, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14.6.2016, č.j. 39 Co 147/2016-247, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen "o.s.ř."), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.; k tomu srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013), jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu (i soudu prvního stupně), že zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když nedoplnil dokazování o výslech navržených svědků ohledně původu předmětných finančních prostředků, a nesouhlasí-li se skutkovými zjištěními soudů a na základě svých odlišných skutkových zjištění dovozuje vlastní (odlišný) právní názor na věc], a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. května 2017

JUDr. Roman Fiala
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-125/2017-1)