# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 111/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 111/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.111.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 3. 2016
- Datum zveřejnění: 4. 5. 2016
- Klíčová slova: Pracovněprávní vztahy, Pracovní úraz, Náhrada za ztrátu na výdělku, Náhrada škody zaměstnavatelem, Promlčení, Dobré mravy, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.; § 193 odst. 1 písm. a) předpisu č. 65/1965Sb.

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29.4.2015 č. j. 23 Co 525/2014-915, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce stavení běhu promlčecí lhůty, je-li žalobou uplatněn jen základ nároku, srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7.1.2016 sp. zn. 21 Cdo 796/2014 a k otázce, zda uplatnění námitky promlčení jako takové je jednáním v rozporu s dobrými mravy srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.3.2014 sp. zn. 21 Cdo 389/2013) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Z dovolání (jeho obsahu) vyplývá, že jsou v něm však převážně uplatněny jiné dovolací důvody, než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [podstatou námitek dovolatele je jeho nesouhlas se skutkovým zjištěním, které bylo na základě konkrétního posouzení okolností případu pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, tj. že žalobce neprokázal a nenavrhl důkazy pro své tvrzení o příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a ztrátou příjmů z umělecké činnosti a že neprokázal, že příjmy z umělecké činnosti tvořily pravidelnou součást jeho příjmů, v tomto směru vyslovuje nesouhlas s hodnocením důkazů (přestože "předložil značné množství listinných důkazů"), na základě něhož odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci nelze přiznat nárok na náhradu za ztrátu na výdělku; dovolatel předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. března 2016

JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-111/2016-1)