# Nejvyšší soud, sp. zn. 21 Cdo 10/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 21 Cdo 10/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.10.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 3. 2018
- Datum zveřejnění: 28. 5. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 968 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Žáka, advokáta se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7.

## Odůvodnění

Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2017 č. j. 15 Co 121/2017-259 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že v projednávané věci nejsou důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by nebylo možné přiznat úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2438/2013, uveřejněné pod č. 2 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013 sp. zn. 30 Cdo 2880/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, který byl uveřejněn pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 222/2014 a v nich vyjádřený právní názor, že úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud nemusí zcela nebo zčásti přiznat náhradu nákladů řízení, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci; soud přitom přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení apod.; závěr soudu o výjimečnosti případu a důvodech hodných zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení se musí opírat o takové zjištěné okolnosti, pro které by v konkrétním případě bylo nespravedlivé ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který by měl náklady řízení podle jeho výsledku hradit, a za kterých by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na oprávněném účastníku, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Okolnost, že soud prvního stupně rozhodl ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. na návrh původního žalobce R. Z., se kterým vyslovil současný žalobce souhlas, že v řízení bude namísto původního žalobce pokračováno se současným žalobcem (aniž by přitom došlo k platnému postoupení pohledávky), nelze samu o sobě pokládat za důvod hodný zvláštního zřetele k tomu, aby žalovanému nebyla výjimečně přiznána, byť i jen zčásti, náhrada nákladů řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce (aniž by mohl přihlížet k doplnění dovolání ze dne 27. 11. 2017, které bylo podáno až po uplynutí lhůty k podání dovolání - srov. § 242 odst. 4 o. s. ř.) podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. března 2018

JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/21-CDO-10/2018-1)