# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 NSCR 98/2021

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 NSCR 98/2021
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:20.NSCR.98.2021.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 3. 2022
- Datum zveřejnění: 6. 4. 2022
- Klíčová slova: Podjatost
- Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 o. s. ř.; § 16 odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Václav Duda, JUDr. Pavel Krbek, JUDr. Ivana Zlatohlávková a JUDr. Pavel Horňák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sen. zn. 33 NSČR 63/2021.

## Odůvodnění

Insolvenční navrhovatel 2) vznesl dne 30. 7. 2021 námitku podjatosti soudců - JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka, Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Jana Kolby - senátu Nejvyššího soudu č. 30. Rozhodnutí o námitce bylo přiděleno senátu Nejvyššího soudu č. 33 a tato věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sen. zn. 33 NSČR 63/2021.
V podání ze dne 29. 11. 2021 uplatnil insolvenční navrhovatel 2) námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky - senátu č. 33 - JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka. Důvod podjatosti soudce JUDr. Pavla Horňáka spatřuje v tom, že mezi lety 2008 - 2018 působil u Městského soudu v Praze, kde byli jeho kolegové Mgr. Vít Bičák, JUDr. David Vláčil, Mgr. Viktor Sedlák a JUDr. Tomáš Pirk. Dále namítá, že s JUDr. Simonou Bradáčovou, která působí u Městského soudu v Praze, u něhož je předmětná věc vedena, a s Mgr. Hynkem Zoubkem jej navíc pojí blízké přátelství. Proto JUDr. Pavel Horňák nemůže (byť nevědomě) o námitce podjatosti senátu Nejvyššího soudu č. 30 rozhodnout nezaujatě. Přestože ostatní soudci soudního oddělení č. 33 nejsou ve věci osobně zaangažováni, pro jejich "blízký vztah" s JUDr. Pavlem Horňákem, lze rovněž pochybovat o jejich nestranném a objektivním rozhodování.

Označení soudci senátu č. 33 se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k projednávané věci. Nad rámec uvedeného soudce JUDr. Pavel Horňák uvedl, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. Simonu Bradáčovou a JUDr. Pavla Janouta osobně nezná a s ostatními soudci Nejvyššího soudu jej pojí čistě kolegiální vztah.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Soudcův poměr k projednávané věci ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení (jejich zástupcům), jenž může být přátelský, nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem o tom, že určitý soudce bude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Přímý právní zájem soudce na projednávané věci je dán bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy mezi soudci nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011 sp. zn. 4 Nd 201/2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2020 sen. zn. 29 NSČR 51/2020).

V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení, popřípadě k jejich zástupcům. Insolvenční navrhovatel 2) ve svém podání neuvedl ve vztahu k soudcům Nejvyššího soudu žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Okolnost případného "blízkého", či "přátelského" vztahu sama o sobě nezakládá objektivní důvod k pochybnostem o tom, že jmenovaní soudci budou schopni v projednávané věci postupovat nepodjatě a nepodjatě o ní rozhodnout.

Protože v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 33 NSČR 63/2021.

O námitce podjatosti uplatněné insolvenčním navrhovatelem 2) bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť nebylo prováděno dokazování (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-NSCR-98/2021-1)