# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Nd 214/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Nd 214/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2002:20.ND.214.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 10. 2002
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.; § 12 odst. 1 předpisu č. Listiny základních práv a svobod/Sb.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 125/2002 se nepřikazuje Městskému soudu v Praze.

## Odůvodnění

Navrhovatel podal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že kromě těch, o nichž rozhodl pozemkový úřad v T., se domáhá vydání dalších nemovitostí, o kterých rozhodly pozemkové úřady ve Z. a v okrese B., jejichž rozhodnutí byla poté, co proti nim podal opravné prostředky, se závazným právním názorem zrušena rozsudky Městského soudu v Praze, jenž v těchto věcech navíc bude k jeho opětným opravným prostředkům rozhodovat znovu; důvod k delegaci vhodné tedy spatřuje v tom, aby - byť byla místní příslušnost soudu po novele občanského soudního řádu upravena jinak, totiž podle sídla správního orgánu - o jeho opravných prostředcích proti rozhodnutím všech tří pozemkových úřadů v zájmu jednotnosti rozhodování o jeho nárocích rozhodoval soud jediný.

Okresní pozemkový úřad s navrženou delegací nesouhlasil s odůvodněním, že jeho sídlo, stejně jako sídlo navrhovatelova zástupce (navrhovatel sám se navíc delší dobu na území České republiky nezdržuje), se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně, takže přikázání věci by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Ostatní účastníci se k návrhu nevyjádřili.

Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu v platném znění (dále též jen "o.s.ř.") může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V daném případě je k projednání opravného prostředku navrhovatele a rozhodnutí o něm podle § 246a odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2001 (oproti úpravě předchozí), místně příslušný Krajský soud v Brně jakožto soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán (tedy Okresní úřad T. - okresní pozemkový úřad), jehož rozhodnutí (z 18. března 2002) se přezkoumává. Skutečnost, že rozhodnutí jiných pozemkových úřadů v řízeních o jiných nárocích navrhovatele přezkoumává Městský soud v Praze, sama o sobě - navíc při nesouhlasném stanovisku příslušného pozemkového úřadu a za stavu, kdy se sídla ostatních účastníků, resp. jejich zástupců, nacházejí v obvodu místní příslušnosti procesního soudu - odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není; Nejvyšší soud tedy návrhu na přikázání věci nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. října 2002

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-ND-214/2002-1)