# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Nd 166/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Nd 166/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:20.ND.166.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 11. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.; § 14 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Zdenka Ferešová a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.2.2004, č.j. 32 C 36/2003-79.

## Odůvodnění

Ve shora uvedené věci vznesl žalobce námitku podjatosti proti soudkyním Vrchního soudu v Praze, které rozhodují o odvolání proti výše označenému usnesení soudu prvního stupně.

Žalobce uvedl, že příslušný senát Vrchního soudu je "jako podjatý - soudně neregulérní, který svým výrokem ve smyslu § 29 o.s.ř., ustan. opatrovníka - nerespektuje mou občanskou osobu žalobce a nedůvodně jí upírá reálnou občanskou identitu - osoby - žalobce - navrhovatele", a dále požádal, aby uvedený senát se "k odvolání ze dne 29.10.2003/32 C 36/2003-63 - již nevyjadřoval".

Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o.s.ř.).

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

O žádný z případů uvedeného charakteru však v souzené věci nejde.

Jak vyplývá z vyjádření soudkyň senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, příslušného podle rozvrhu práce, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Zdenky Ferešové a JUDr. Naděždy Žákové, nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah a nemá na věci osobní zájem.

Námitka podjatosti tudíž není důvodná, a vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodnutí věci založit nemůže.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2004

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r. předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-ND-166/2004-1)