# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 897/2001

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 897/2001
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.897.2001.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 7. 2001
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 13. ledna 2000, č. j. E 862/99-6, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného specifikovaných ve výroku usnesení.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný - posuzováno podle obsahu spisu - dovoláním (byť označeným "Návrh dovolání...proti usnesení č. j. 11 Co 698/2000-20\"), jímž namítá, že neuvádí-li vykonávaný výkaz nedoplatků jako dlužníka jeho, tj. "pana F. M., bytem již 12 let v Ch., A. ulici č. p. ...\", nýbrž "provozovnu (?) F. M. - H., N. 3832, Ch. 1\", směřuje "...pravděpodobně...na někoho jiného než osobu uvedenou v usnesení KS Ústí nad Labem...\"; zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu dovolatel dále navrhuje s odůvodněním, že ve výkazu nedoplatků nekoresponduje datum vystavení s číslem jednacím.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno 11. prosince 2000, Nejvyšší soud je (ve shodě s posledně citovaným ustanovením) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále též jen "o. s. ř.\").

Dovolání bylo podáno opožděně.

Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání.

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001), nikoli ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001).

Jak se podává z obsahu spisu, bylo napadené usnesení povinnému doručeno 28. února 2001; protože oprávněné bylo doručeno již 21. února téhož roku, nabylo 28. února 2001 právní moci. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byla středa 28. března 2001 (ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání podáno (poštovní přepravě - viz otisk razítka na obálce na č. l. 32) až 30. dubna 2001, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty.

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť povinný, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, na náhradu těchto nákladů právo nemá a oprávněné náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. července 2001

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-897/2001-1)