# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 688/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 688/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.688.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 9. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb.; § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze 16. 10. 2000, č. j. E 2240/97-58, jímž obvodní soud zamítl návrh povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí, a oprávněnému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný, zastoupený advokátem, dovoláním, jímž namítá, že řízení trpí "zásadní vadou."

Podle části dvanácté (přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Právě o posléze uvedený případ v dané věci jde (městský soud, ač své rozhodnutí vydal po novelizaci občanského soudního řádu, ve věci rozhodoval - v souladu s bodem 15. zákona č. 30/2000 Sb. - podle dosavadních předpisů, jelikož rozhodnutí obvodního soudu bylo vydáno před účinností novely), proto Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí též posouzení včasnosti dovolání včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, č. 10 pod poř. č. 70).

Dovolání v souzené věci tudíž mohlo být podáno včasně pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2000), nikoli ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001).

Jak se podává z obsahu spisu, napadené usnesení nabylo právní moci dne 17. 6. 2002. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byla středa 17. 7. 2002 (ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání podáno (na poštu - viz obálka na č. l. 79) až 18. 7. 2002, stalo se tak po marném uplynutí zákonné lhůty.

Vycházeje z uvedených závěrů Nejvyšší soud dovolání (ostatně stejně nepřípustné, jelikož směřovalo proti potvzujícímu nemeritornímu rozhodnutí) podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť povinný, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, na náhradu těchto nákladů právo nemá a oprávněnému náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2003

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-688/2003-1)