# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 655/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 655/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.655.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 5. 2002
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Odvolací soud změnil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí (arbitrážního platebního rozkazu) přikázáním pohledávky z účtu povinné u peněžního ústavu, a návrh na nařízení výkonu zamítl.

Předchůdce oprávněné usnesení odvolacího soudu napadl včasným dovoláním. Jelikož až po jeho podání byla předložena plná moc pro zástupce v dovolacím řízení (advokáta), soud prvního stupně usnesením ze dne 8.1.2002, č.j. 2 E 1352/93-150 (doručeným dne 20.2.2002), oprávněnou vyzval, aby se zvolený zástupce ve lhůtě dvaceti dnů vyjádřil, zda se s podaným dovoláním ztotožňuje, popř. aby je doplnil nebo nahradil podáním vlastním, a aby blíže konkretizoval dovolací důvody, stanovené zákonem.

Tato výzva zůstala bez odpovědi.

Dovolání oprávněné ze dne 25.2.1994 bylo doručeno soudu prvního stupně 8.3.1994. Podle článku II odst. 4 zákona č. 238/1995 Sb. řízení o dovolání, neskončené do 1.1.1996 dokončí Nejvyšší soud podle občanského soudního řádu ve znění účinném do tohoto dne (dále jen "o.s.ř.").

Podle ustanovení § 241 odst. 1, věty druhé, o.s.ř. platilo, že dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. I tehdy se uplatňovala zásada, že dovolání muselo být advokátem rovněž podáno.

Zvolil-li si dovolatel (jeho nástupce) advokáta až poté, co již dovolání bylo podáno (jako je tomu v daném případě), bylo ke splnění požadavku povinného zastoupení nezbytné, aby zvolený advokát již učiněné podání nahradil nebo doplnil podáním vlastním, popř. aby sdělil soudu, že se s dřívějším podáním účastníka ztotožňuje.

Tak se v daném případě - navzdory řádné výzvě ze strany soudu prvního stupně - nestalo.

Nedostatek povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a který je svou povahou odstranitelný. Podle § 243c, § 104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví (§ 104 odst. 2 a § 243c o.s.ř.).

Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno; povinné, jež by měla ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4, věty první, o.s.ř. právo na náhradu jeho nákladů, v tomto stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2002

JUDr. Vladimír Kurka, v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-655/2002-1)