# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 5665/2015

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 5665/2015
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.5665.2015.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 2. 2016
- Datum zveřejnění: 15. 4. 2016
- Klíčová slova: Dovolání, Exekuce, Prekluze
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 16 odst. 1 předpisu č. 592/1992Sb.

## Výrok

Dovolání povinného se odmítá.

## Odůvodnění

Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. července 2015, č. j. 20 Co 194/2015-42, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen "o. s. ř.", neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Namítá-li povinný, že exekuce měla být zastavena, protože nárok je prekludován (případně promlčen) ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotním pojištění, zpochybňuje tím věcnou správnost exekučního titulu. Nejvyšší soud však již v mnoha rozhodnutích zaujal a odůvodnil závěr, že soud výkonu rozhodnutí není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, jehož obsahem je vázán (§ 159a odst. 4 o. s. ř.) a z nějž je povinen vycházet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2428/2011) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Jak správně uvedl odvolací soud, lhůty uvedené v ustanovení § 16 odst. 1 (k předepsání pojistného) a § 16 odst. 2 (k vymáhání pojistného) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotním pojištění, považuje Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře za promlčecí, nikoliv prekluzivní (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2006, sp. zn. 20 Cdo 2219/2005 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. 20 Cdo 2428/2011), a rovněž zde není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. února 2016

JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-5665/2015-1)