# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 5263/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 5263/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.5263.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 12. 2016
- Datum zveřejnění: 13. 2. 2017
- Klíčová slova: Exekuce, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013; § 234c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

## Výrok

Dovolání proti části výroku, v níž odvolací soud odmítl odvolání povinného, se odmítá, jinak se řízení o dovolání zastavuje.

## Odůvodnění

Okresní soud Praha - západ usnesením ze dne 18. 5. 2016, č. j. 13 Nc 9914/2008-76, odmítl podání povinného ze dne 18. 10. 2015 s tím, že povinný nesplnil výzvu soudního exekutora a nedoplnil své podání tak, aby z něj bylo patrno, čeho se domáhá, a proto v řízení nelze pokračovat.

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení okresního soudu v části ohledně podání povinného ze dne 18. 10. 2015, týkajícího se odvolání proti usnesení soudního exekutora ze dne 8. 10. 2015, č.j. 099 EX 5391/09-173, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že funkčně příslušným k rozhodnutí o této věci byl odvolací soud; v části ohledně podání povinného ze dne 18. 10. 2015, týkajícího se námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 13. 10. 2015, č. j. 099 EX 5391/09-176, odvolání pro jeho nepřípustnost dle § 88 odst. 3 exekučního řádu odmítl.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu podáním, jež bylo posouzeno jako dovolání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Dovolání není přípustné proti části výroku, v níž odvolací soud odmítl odvolání povinného (srov. § 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.). Nejvyšší soud tedy dovolání povinného v tomto rozsahu odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Ohledně zbývající části výroku odvolacího soudu dovolání vykazovalo nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (nebylo sepsáno advokátem) a ze spisu nevyplývalo, že by dovolatel měl právnické vzdělání, usnesením ze dne 18. 10. 2016, č. j. 099 EX 5391/09-255, soudní exekutor vyzval povinného, aby si ve lhůtě 15 dní od doručení zvolil zástupcem advokáta, neboť dovolání musí být advokátem sepsáno. Současně jej poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, nebude možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat a dovolací soud dovolání odmítne. Výzva byla povinnému doručena dne 24. 10. 2016, ten však vytčený nedostatek neodstranil a ani nepožádal o ustanovení advokáta ve smyslu § 30 o. s. ř., ač byl o takové možnosti řádně poučen.

Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudního exekutora nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 věty třetí, § 241b odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. prosince 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-5263/2016-1)