# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 5079/2016 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 20 Cdo 5079/2016 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.5079.2016.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 1. 12. 2016 - Datum zveřejnění: 6. 3. 2017 - Klíčová slova: Dovolání, Exekuce, Přípustnost dovolání - Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 ## Výrok Dovolání soudního exekutora Mgr. Jana Krejsty, Exekutorský úřad Brno-město, se odmítá. ## Odůvodnění Dovolání soudního exekutora Mgr. Jana Krejsty, Exekutorský úřad Brno-město (dále jen "soudní exekutor"), proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. června 2016, sp. zn. 20 Co 218/2015, jímž bylo změněno usnesení soudního exekutora ze dne 18. prosince 2014, č. j. 159 EX 00972/11-441, tak, že rozdělovaná podstata ve výši 1 932 933 Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši: 1. Pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce ve výši 3 732,02 Kč k hotovému zaplacení, 2. Pohledávka věřitele M. D., ve výši 1 929 200,98 Kč, na částečnou úhradu k hotovému vyplacení, čímž je rozdělovaná podstata vyčerpána a pohledávky budou vyplaceny po právní moci tohoto usnesení, žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen "o. s. ř.", neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce posouzení, zda do rozvrhu lze pohledávku soudního exekutora zahrnout i tehdy, neexistuje-li ke dni rozvrhového jednání pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Dovolací soud již ve svém usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2009, sp. zn. 20 Cdo 2087/2007 (dále srovnej například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. 20 Cdo 2176/2011; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2014, sp. zn. 21 Cdo 2570/2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 304/2015) uvedl, že do rozvrhu lze pohledávku soudního exekutora zahrnout jen tehdy, existoval-li ke dni rozvrhového jednání pravomocný exekuční příkaz k náhradě nákladů exekuce. V projednávané věci odvolací soud změnil usnesení soudního exekutora, neboť dospěl k závěru, že je sice na místě zařadit pohledávku soudního exekutora na nákladech exekuce do první skupiny podle § 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř., výše této pohledávky, kterou lze z rozdělované podstaty uspokojit, ovšem nečiní částku 300 234,35 Kč, jak je uvedeno v usnesení soudního exekutora, nýbrž částku ve výši 3 732,02 Kč. V posuzované věci soudní exekutor vydal dne 21. října 2014 příkaz k úhradě nákladů exekuce č. j. 159 EX 00972/11-400, jímž povinnému uložil zaplatit na nákladech exekuce 11 018,17 Kč, z čehož bylo uhrazeno 7 933,86 Kč, a DPH ve výši 2 313 82 Kč, z něhož bylo uhrazeno 1 666,11 Kč. Vzhledem k tomu, že žádný další příkaz k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor nevydal, odvolací soud proto správně uzavřel, že z rozdělované podstaty mohla být uspokojena pouze částka 3 732,02 Kč, představující doposud neuhrazené náklady exekuce přiznané příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 21. října 2014, č. j. 159 EX 00972/11-400. Odkaz dovolatele na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2015, sen. zn. 29 ICdo 5/2014, není příhodný, neboť se týká povahy rozhodnutí, jímž soudní exekutor určuje náklady exekuce, z pohledu § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání soudního exekutora podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 12. 2016 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-5079/2016-1)