# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 4782/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 4782/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.4782.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 10. 2017
- Datum zveřejnění: 22. 12. 2017
- Klíčová slova: Zastavení exekuce, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 do 29.09.2017

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

V záhlaví označeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 12. 1. 2017, č. j. 36 EXE 2974/2014-203, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl návrhy povinné na odklad provedení exekuce (výrok I.), na zastavení exekuce (výrok II.), na částečné zastavení exekuce v rozsahu exekučního příkazu srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinné ze dne 30. 5. 2016, č. j. 171 EX 04175/14-149 (výrok III.), a na částečné zastavení exekuce v rozsahu exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí a zřízením exekutorského zástavního práva ze dne 17. 9. 2014, č. j. 171 EX 04175/14-18 (výrok IV.).

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Dovolání, jímž je napadáno rozhodnutí odvolacího soudu v části, kterou bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., není přípustné, neboť odvolací soud rozhodoval ve věci odkladu exekuce [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.].

Dovolání směřující proti usnesení odvolacího soudu v části, jíž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II., III. a IV., rovněž není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] - odvolací soud rozhodoval ve věcech návrhů na (částečné) zastavení exekuce vedené pro částku 23 004 Kč [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016, 20 Cdo 778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo 782/2016, 20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14)].

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky (§ 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.), k jehož odstranění byla vyzvána usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 6. 2017, č. j. 36 EXE 2974/2014-265.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. října 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-4782/2017-1)