# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 3813/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 3813/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3813.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 11. 2011
- Datum zveřejnění: 9. 12. 2011
- Klíčová slova: Exekuce, Přípustnost dovolání, Ustanovení zástupce
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 o. s. ř.; § 236 odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 13. 1. 2011, č. j. 49 EXE 4015/2010-48, kterým okresní soud zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 23. 12. 2010.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný (ač řádně poučen, že dovolání proti němu není přípustné) dovoláním.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

O ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. přípustnost dovolání opřít nelze, neboť rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o žádosti o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2002 pod č. 48).

Protože přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 238 a § 238a o. s. ř. (nejde o věci zde uvedené), zabýval se dovolací soud ještě přípustností z pohledu § 239 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., který taxativně vyjmenovává nemeritorní rozhodnutí odvolacího soudu, jež může účastník napadnout dovoláním. Rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta, zde však uvedeno není.

Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu. Nejvyšší soud je proto bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.), aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241, § 241b odst. 2 o. s. ř.), usnesením odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

Protože exekuce byla pravomocně zastavena usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 9. 2011, č. j. 49 EXE 4015/2010-199, rozhodl Nejvyšší soud i o nákladech dovolacího řízení podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Oprávněnému, jenž by měl na jejich náhradu právo, v tomto stádiu řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. listopadu 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-3813/2011-1)