# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 3576/2007

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 3576/2007
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3576.2007.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 4. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Shora označeným rozhodnutím městský soud ve výroku I. usnesení ze 17. 1. 2007, č. j. 33 Nc 6928/2002-107, jímž obvodní zamítl návrh povinného na odklad exekuce, potvrdil, a ve výroku II. (o nákladech řízení před soudem prvního stupně) toto usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jež směřoval výlučně proti výroku I.; přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o.s.ř.").

Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) v jeho taxativním výčtu uvedeno není.

Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani po povolení obnovy, není dovolání přípustné ani podle § 238 o.s.ř.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř., upravujícího přípustnost (kromě konkursních a zmatečnostních) v exekučních věcech, jelikož napadeným usnesením nebylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce (písm. c/) ani o jejím zastavení (písm. d/), nýbrž o odkladu, na nějž se však žádný z případů upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje (o příklep /písm. e/, rozvrh /písm. f/ ani o povinnosti vydražitele /písm. g/ nejde zcela zjevně).

Přípustnost dovolání konečně nevyplývá ani z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., na nějž poukazuje dovolatel, jelikož toto ustanovení ji nezakládá - samo o sobě - pro kterákoli rozhodnutí v exekučních věcech, ale jen (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) pro případy uvedené právě ve speciálním ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř., v jejichž výčtu však (viz výše) rozhodnutí o odkladu exekuce není (k tomu, jakož i k závěru, že okolnost, zda jde o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., či nikoli, je nevýznamná, srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod poř. č. 233).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. dubna 2008

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-3576/2007-1)