# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 3541/2007

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 3541/2007
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3541.2007.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 5. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.; § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 4. 4. 2003, č. j. 2 E 384/2003-4, kterým okresní soud nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 6. 1998, sp. zn. 17 C 119/98, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 206,- Kč a pro náklady předcházejícího řízení v částce 1 150,- Kč (bod I.) výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného. Zároveň povinnému uložil zaplatit oprávněné na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 2 320,- Kč (bod II.). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.

Dovolání povinného mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán. Okresní soud mu na jeho žádost usnesením ze dne 29. 3. 2007, č. j. 2 E 384/2003-51, (č.l. 52 - povinnému bylo doručeno uložením dne 16. 4. 2007), ustanovil jako zástupce JUDr. A. H., advokáta. Právní zástupce povinného však dovolání dále nedoplnil a ani soudu nesdělil, že se s ním ztotožňuje; požadavek povinného zastoupení tedy nebyl naplněn.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.") plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však v tomto stádiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníku právo (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. května 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová,v. r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-3541/2007-1)