# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 308/2004 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 20 Cdo 308/2004 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.308.2004.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 24. 3. 2005 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok Dovolání se odmítá. ## Odůvodnění Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 23. 9. 2002, č.j. 19 Nc 7351/2002-14, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 nařídil podle svého rozsudku ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. 28 C 327/98, k vymožení pohledávky 288.910,30 Kč s 22 % úroky z prodlení od 22. 6. 1997 do zaplacení, smluvní pokuty 43.350,- Kč, nákladů předcházejícího řízení 31.442,- Kč a exekučních nákladů exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. D. K., soudní exekutorku (§ 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon č. 120/2001 Sb."). Podle odvolacího soudu jsou věcné předpoklady pro nařízení exekuce splněny; námitky, jimiž povinný zpochybňuje správnost exekučního titulu, a výtky proti způsobu provedení exekuce shledal odvolací soud nepodstatnými. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jímž namítá, že smlouvu o dílo, z níž vymáhaná pohledávka vznikla, uzavřel s oprávněnou jako objednatel jeho syn R. V., který k takovému jednání nebyl zmocněn. V řízení o žalobě na obnovu (nalézacího) řízení se proto dovolatel - poté, co nebyl úspěšný s odvoláním - snaží prokázat neplatnost uvedené smlouvy, i když se nebrání "vypořádání smlouvy o dílo v rozsahu prací skutečně provedených." Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz § 130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější - odvolacím soudem zrušené - rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., která ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí - a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil - je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Výše uvedené je významné proto, že povinný (podle obsahu dovolání) argumentaci podřaditelnou ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nevznesl. Za takovou totiž nelze považovat výtky, jimiž zpochybnil věcnou správnost podkladového rozsudku; bezcennou je v exekučním řízení i námitka využití mimořádných opravných prostředků proti exekučnímu titulu. Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu (nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je bez dalšího přípustné, přípustnost nezakládá), Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.). O nákladech, které oprávněné vznikly v dovolacím řízení, rozhodne soudní exekutorka (§ 88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. března 2005 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-308/2004-1)