# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 2995/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 2995/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2995.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 10. 2012
- Datum zveřejnění: 23. 11. 2012
- Klíčová slova: Exekuce
- Dotčené předpisy: § 164 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 15. 11. 2011, č. j. 14 Nc 9131/2004-45, kterým soud prvního stupně ve výroku I. opravil (v označení povinného v záhlaví) své usnesení ze 4. 2. 2004, č. j. 14 Nc 9131/2004-5, jímž nařídil exekuci, a ve výroku II. zamítl návrh povinného na její zastavení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že povinný (ač je v záhlaví rozhodnutí uvedeno jeho křestní jméno nesprávně) byl dostatečně identifikován datem narození a bydlištěm, takže jej nelze zaměnit za osobu jinou, tudíž zde žádný důvod (zejména tvrzená absence exekučního titulu) k zastavení exekuce není.

V dovolání povinný namítá, že soud prvního stupně nepostupoval správně, jestliže za účelem opravy jména povinného (správně "M." namísto "M.") v záhlaví a ve výroku rozhodnutí vydal opravné usnesení. Argumentuje tím, že "oprava se může podle ustanovení § 164 o. s. ř. týkat pouze písemného vyhotovení rozhodnutí soudu, nikoliv návrhu žalobce, kterým je soud vázán a který je plně v dispozici žalobce."

Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Podle ustanovení 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že opravné usnesení, vydané podle § 164, § 167 odst. 2 o.s.ř., v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť opravné usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu "věc sama" srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 61/98, a k nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil opravné usnesení vydané soudem prvního stupně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze 17. 5. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2294/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, roč. 2005 pod poř. č. 124).

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud dovolání (směřující ve skutečnosti pouze do té části napadeného rozhodnutí, jíž odvolací soud potvrdil opravné usnesení soudu prvního stupně) bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2012

JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-2995/2012-1)