# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 2995/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 2995/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2995.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 1. 2006
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 241 předpisu č. 99/1963Sb.; § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 11. 12. 2003, č.j. 47 Nc 4337/2003-13, kterým okresní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora, podal povinný dovolání.

Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením z 19. 4. 2005, č.j. 47 Nc 4337/2003-59, doručeným mu 27. 4. téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta a zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil a na výzvu reagoval podáním z 13. 5. 2005, v němž okresní soud požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Jeho žádost však okresní soud usnesením ze 17. 6. 2005, č.j. 47 Nc 4337/2003-77 (ve znění usnesení krajského soudu z 19. 8. 2005, č.j. 56 Co 324/2005-85, pravomocně dne 18. 11. 2005), v plném rozsahu zamítl.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o.s.ř.") plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněným však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měli dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. ledna 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-2995/2005-1)