# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 268/2006

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 268/2006
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.268.2006.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 8. 2006
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.; § 237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.; § 243b odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 10. 12. 2004, č.j. 19 E 1431/95-252, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí (nařízeného jeho usnesením ze dne 25. 1. 1996, č.j. 19 E 1431/95-12). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že námitky povinného ohledně neexistence vymáhané pohledávky jsou ve vykonávacím řízení bezvýznamné a měly být uplatněny v řízení nalézacím.

V dovolání povinný namítá nesprávné právní posouzení věci. Setrvává na svém přesvědčení, že výkon rozhodnutí musí být zastaven, neboť vymáhaná pohledávka nikdy neexistovala a exekuční titul byl získán na základě jednání, za něž byl jednatel původní oprávněné M. T. trestně stíhán. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Ostatní účastníci se k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen "o.s.ř.").

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. - jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. d) o.s.ř. - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Námitkou, že vymáhaná pohledávka nikdy neexistovala a exekuční titul byl vydán v důsledku trestného činu, zpochybňuje dovolatel věcnou správnost k výkonu navrženého platebního rozkazu. Tu však - podle ustálené soudní praxe - v řízení o výkon rozhodnutí již nelze přezkoumávat; obsahem exekučního titulu je soud v tomto řízení vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Námitky směřující proti věcné správnosti exekučního titulu lze uplatnit pouze v řízení, v němž byl vydán; okolnost, kdy se dovolatel dozvěděl o skutečnostech, jež podle něj prokazují neexistenci vymáhané pohledávky, je v této souvislosti nerozhodná.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je ("za podmínek podle § 238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř.") přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; povinný na jejich náhradu právo nemá a ostatním účastníkům náklady v tomto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2006

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-268/2006-1)
