# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 2479/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 2479/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.2479.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 9. 2012
- Datum zveřejnění: 10. 10. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 o. s. ř.; § 238a o. s. ř.; § 239 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

V záhlaví označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 24. 11. 2011, č. j. 52 EXE 10563/2011-23, jímž okresní soud podle § 208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), odmítl jako opožděné odvolání povinného proti usnesení ze dne 21. 2. 2011, č. j. 52 EXE 10563/2011-11, o nařízení exekuce na majetek povinného a pověření soudního exekutora Mgr. Jana Pekárka provedením exekuce.

Rozhodnutí odvolacího soudu - ač řádně poučen o jeho nepřípustnosti - napadl povinný podáním, jež soud podle obsahu vyhodnotil jako dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle § 43 odst. 2 o. s. ř., nýbrž usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 41/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl odvolání jako opožděné, a tudíž ani rozhodnutí, jímž odvolací soud takové usnesení potvrdil, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu "věc sama" srov. též usnesení Nejvyššího soudu publikované pod číslem 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11 ročníku 1997 pod číslem 88).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-2479/2012-1)