# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 2326/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 2326/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.2326.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 11. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl podle § 43 odst. 2 o.s.ř. podání žalobce, jelikož mu přisvědčil, že z něj nebylo zřejmé, zda se jím domáhá obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 6 C 253/92 nebo zda jím mínil podat žalobu pro zmatečnost, či zamýšlel podat "další žalobu" o náhradu škody, případně z bezdůvodného obohacení.

Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné dovolání.

Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že odvolání projednal podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1.1.2001 (dále jen "o.s.ř."), v důsledku čehož o dovolání Nejvyšší soud nemohl rozhodovat jinak (viz. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.).

Jelikož při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, soud prvního stupně jej usnesením doručeným dne 3.10.2002, vyzval, aby ve lhůtě dvaceti dnů odstranil nedostatky svého podání a napravil nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení (předložil plnou moc kvalifikovaného zástupce). Současně dovolatele poučil, že jinak nebude jeho dovolání věcně projednáno.

Dovolatel této výzvě nevyhověl (ačkoli z jiných jeho podání je zjevné, že povinnost zastoupení nepřehlížel a zastoupení konkrétním advokátem i pro budoucno ohlásil).

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba) musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jestliže nemá právnické vzdělání, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Nedostatek povinného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle § 243c odst. 1, § 104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.

Jelikož splnění podmínky řízení podle § 241 odst. 1, 2 o.s.ř. dovolatel - navzdory takovému opatření - ani dodatečně nedoložil, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř.; v řízení však jiné osobě, odlišné od dovolatele, ve stadiu dovolacího řízení (dle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2003

JUDr. Vladimír Kurka, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-2326/2002-1)