# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1911/2002 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 20 Cdo 1911/2002 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.1911.2002.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 29. 7. 2003 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 242 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 7. 2001, č.j. 13 C 17/01-7, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 podle ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu odmítl "žalobu" na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 13 C 196/97. Podání žalované podle odvolacího soudu trpí nedostatky, které brání v jeho věcném projednání, a to přesto, že byla řádně vyzvána, aby je doplnila o stanovené náležitosti, a poučena o tom, že soud podání odmítne, neodstraní-li vytčené vady. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná včas dovoláním, jímž - odkazujíc na důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a b/ o.s.ř. - (opětovně) namítá, že "do soudního spisu OS Praha 6 byl zahrnut dokument, na kterém je falšován její podpis," z čehož dovozuje, že "muselo dojít k poškození jejích práv;" současně vysvětluje, proč "odvolací soud nemohl obdržet vyžádané dokumenty," a proč nedoplnila své podání. Dále poukázala i na tvrzené nedostatky řízení, jehož obnovu navrhuje. Soudy obou stupňů - v rozporu s body 15. a 16. hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - věc projednaly (za situace, kdy návrh na povolení obnovy řízení směřoval proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 6. 1999, sp. zn. 13 C 196/97) podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001. Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než aplikovat v dovolacím řízení zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád rovněž ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen "o.s.ř."). Dovolání je ve smyslu § 236 odst. 1 o.s.ř. přípustné (§ 239 odst. 3, část věty před středníkem, o.s.ř.); důvodné však není. Při přezkumu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich konkrétního vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné - jako v projednávaném případě - přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/, b/ a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.). Dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci), který také ohlašuje, nelze podřadit žádnou argumentaci dovolatelky (zejména ne námitky, jimiž brojí proti regulérnosti řízení, jehož obnovu požaduje) a konkrétnosti postrádá i poukaz na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (tvrzení, že blíže neurčený dokument, na kterém byl zfalšován její podpis, již ve spisu sp. zn. 13 C 196/97 není, zmíněný dovolací důvod naplnit nemůže). Opodstatněnost dovolání tak závisí již jen na (úředním) zhodnocení toho, zda řízení před soudy obou stupňů netrpí vadami uvedenými v § 242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. Okolnost, že soudy obou stupňů použily - jak již bylo výše zmíněno - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2001, řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezatěžuje. Ze srovnání ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 a ve znění účinném od 1. 1. 2001 vyplývá, že neodstraněné vady návrhu na zahájení řízení (žaloby) - za splnění stanovených podmínek - vedou v prvním případě k zastavení řízení, ve druhém případě k jeho odmítnutí; uvedený rozdíl je jen formální povahy, který podstatu rozhodování, tedy posouzení, že návrh na zahájení řízení (žaloba) trpí takovými nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat, nemůže ovlivnit. Opatření předcházející odmítnutí podání učinil soud prvního stupně v souladu se zákonem. Usnesením ze dne 19. 2. 2001, č.j. 13 C 17/01-3, doručeným 2. 3. 2001, žalovanou (mimo jiné) vyzval, aby ve stanovené lhůtě doplnila podání ze dne 25. 1. 2001 (tvrzením skutečností, ze kterých vyvozuje splnění podmínek § 228 odst. 1 písm. a/, b/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, skutečností osvědčující včasnost "žaloby," a označením důkazů k jejich prokázání), a poučil ji o následcích neodstranění vytčených vad. Žalovaná podání - a to ani v odvolacím řízení - nedoplnila. Protože řízení vadami podle ustanovení § 242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. postiženo není a dovolací argumenty nejsou způsobilé přezkum věcné správnosti založit, Nejvyšší soud dovolání - bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) - zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. odůvodněn neúspěchem žalované (dovolatelky) a tím, že žalobci v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. července 2003 JUDr. Pavel Krbek, v.r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1911/2002-1)