# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1833/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 1833/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1833.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 3. 2006
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 241 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

V záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 30. 10. 2003, č.j. E 2378/2001-44, v napadené části, jíž soud prvního stupně rozhodl, že je povinný povinen zaplatit oprávněné náklady zastavení výkonu rozhodnutí 1325,-Kč.

Proti tomuto usnesení podal povinný dovolání, které bylo na základě plné moci sepsáno P. J., jeho zaměstnancem.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zák. č. 59/2005 Sb., dále jen "o.s.ř.").

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku - tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím) - viz k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod poř. č. 4).

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé.

Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) a aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2006

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1833/2005-1)