# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1712/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 1712/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1712.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 4. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. března 2003, č.j. 25 Co 58/2003-45 se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 8. 7. 2002, č. j. E 484/96-34, jímž okresní soud vyrozuměl plátce pracovní odměny povinného o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z této odměny (§ 294 odst. 3 občanského soudního řádu /dále též jen "o.s.ř."/).

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný, zastoupen advokátem, včasným dovoláním, jímž namítá "nesprávné skutkové zjištění" soudů obou stupňů, a to zejména ohledně výše dlužného výživného.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. v souzené věci nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení podle ustanovení § 294 odst. 3 o.s.ř. v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud vyrozuměl plátce mzdy, případně pracovní odměny, o nařízení exekuce, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu "věc sama" srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61).

Protože dovolání není přípustné podle žádného z uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněným, jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2004

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1712/2003-1)