# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1625/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 1625/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1625.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 11. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinnými. Oproti názoru povinných dospěl k závěru, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné, poněvadž podmínky pro jeho náhradní doručení byly splněny.

Povinní (zastoupeni advokátem) ve včasném dovolání namítli, že odvolací soud potvrdil nařízení výkonu nevykonatelného rozsudku, čímž došlo k "téměř učebnicovému příkladu odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 237 písm. f/ o.s.ř."; povinní se totiž, jak uvádějí v dovolání, v místě doručení vykonávaného rozhodnutí (v době, kdy bylo doručováno) nezdržovali.

Dovolání není přípustné.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, platí, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občasného soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001, dále jen "o.s.ř.").

Tak je tomu v dané věci proto, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 18.7.2000).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238a a § 239 o.s.ř.; o žádný takový případ zde uvedený v dané věci však nejde.

Ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci 2) s vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; takové vady, k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.s.ř.), se z obsahu spisu se nepodávají.

Dovolatelé sice poukazovali na vadu podle § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. (že jim byla odňata možnost jednat před soudem), spojovali ji však nikoli s řízením o výkon rozhodnutí, nýbrž - nepřípustně - s řízením nalézacím, z něhož vzešel titul daného výkonu. Že i posuzované řízení takovou vadou trpí, však ani dovolatelé netvrdili. Nedostatek vykonatelného titulu lze - samozřejmě - vytýkat i v dovolacím řízení, zejména prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241 odst. 3 písm. b/, d/ o.s.ř., leč jen za předpokladu, že dovolání je již - jinak - přípustné.

Dovolání není přípustné ani podle § 238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a nelze je podřadit ani případům vyjmenovaným pod písmeny b/ až f/ tohoto ustanovení.

Rovněž ustanovením § 239 o.s.ř. přípustnost dovolání není dána, a to proto, že ji výrokem svého rozhodnutí odvolací soud nezaložil (odstavec 1), resp. že potřebný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání (jemuž by odvolací soud nevyhověl) nebyl vznesen (odstavec 2).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o.s.ř.; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. nelze považovat "sdělení" jejího zástupce, jež spojitost s výsledkem dovolacího řízení nijak neosvědčilo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2004

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1625/2003-1)