# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1624/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 1624/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1624.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 6. 2012
- Datum zveřejnění: 26. 7. 2012
- Klíčová slova: Exekuce
- Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Proti shora označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení z 20. 1. 2010, č. j. 17Nc 3524/2006-65, jímž okresní soud zamítl ve výroku I. návrh povinné na obnovu exekučního řízení a ve výroku II. návrh na zastavení exekuce, podala povinná dovolání.

Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle § 241a odst. 1 o.s.ř.) a nebylo ani sepsáno advokátem, soud dovolatelku usnesením z 21. 10. 2010 (na č. l. 88) doručeným jí 8. 11. 2010, vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň je poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude dovolání odmítnuto. Dovolatelka však vytčené nedostatky neodstranila, a to ani poté, co byla usnesením z 20. 10. 2011, č. j. 17Nc 3524/2006-133 (jež nabyla právní moci 30. 3. 2012), zamítnuta její žádost o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o. s. ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky zastoupení dovolatelů nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníků řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněné, jež by jinak měla právo na jejich náhradu podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem (návrhem na odmítnutí dovolání pro jeho nedůvodnost) nevedlo k výsledku dovolacího řízení, jímž bylo zastavení dovolacího řízení pro nedostatek povinného zastoupení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2012

JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1624/2012-1)