# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1285/2005 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 20 Cdo 1285/2005 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1285.2005.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 14. 12. 2005 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 19. 7. 2004, č.j. E 2930/2004-3, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil výkon rozhodnutí (usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 14. 10. 2003, č.j. E 5/2002-39). Městský soud dospěl k závěru, že exekuční titul nebyl napaden odvoláním; proto nabyl (6. 11. 2003) právní moci a v době podání návrhu na výkon rozhodnutí byl již vykonatelný. Tvrzení povinného ohledně podaného odvolání se připíná k jinému rozhodnutí, a to k usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 14. 10. 2003, č.j. E 5/2002-40. V podaném dovolání - jehož přípustnost opírá pouze o ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.") - namítá povinný, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). Odvolání podal i proti exekučnímu titulu, což dokládá kopií podání opatřenou podacím razítkem soudu; o odvolání dosud nebylo rozhodnuto, a proto exekuční titul není ani pravomocný, ani vykonatelný. Jelikož skutkové zjištění odvolacího soudu je v podstatné části chybné, navrhl povinný, aby napadené usnesení, jakož i usnesení soudu prvního stupně byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Oprávněná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto jako nedůvodné. Dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o.s.ř. nelze v dané věci použít, neboť dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., ani podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a o.s.ř.). Uvedla, že návrh na výkon rozhodnutí podala s ohledem na doložku vykonatelnosti v dobré víře ve vykonatelnost exekučního titulu, a že provádění důkazů navržených dovolatelem není v dovolacím řízení přípustné, neboť je v rozporu s § 241a odst. 4 o.s.ř.; tyto důkazy měly být uplatněny v odvolacím řízení. Pokud právní zástupce povinného nějak poškodil (tím, že odvolání vůbec nepodal, nebo - podal-li jej - neuplatnil tuto skutečnost v odvolacím řízení), nelze toto pochybení řešit v dovolacím řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.). Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je vyloučeno (usnesení o nařízení exekuce nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.). Dovolací přezkum předjímaný ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu. Dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem (včetně jeho obsahového vymezení) je pak dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Dovolatel však v dovolání žádnou otázku, která by činila napadené rozhodnutí zásadně významným po právní stránce a založila tím přípustnost dovolání, nevymezil a hodnocením argumentace podřaditelné důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. k takovému závěru dospět nelze. Namítá-li totiž, že skutkové zjištění odvolacího soudu - o tom, že proti exekučnímu titulu nebylo podáno odvolání - je chybné a nemá oporu v obsahu spisu řízení, v němž byl exekuční titul vydán, uplatňuje tím dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o.s.ř., který je vyhrazen nesprávnostem skutkových zjištění, která podle obsahu spisu nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a který - jak již bylo uvedeno - způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) být nemůže. Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněná se /podle obsahu vyjádření/ práva na náhradu nákladů v tomto stadiu řízení vzdala). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. prosince 2005 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1285/2005-1)