# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1219/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 20 Cdo 1219/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1219.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 8. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.; § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 16. 5. 2002, č. j. 12 Nc 9525/2002-28, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na odklad exekuce.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 a § 238a odst. 1 písm. c), d) občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o.s.ř.").

Oprávnění navrhli odmítnutí dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Podle § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o zamítnutí návrhu na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) v jeho taxativním výčtu uvedeno není.

Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani po povolení obnovy, není dovolání přípustné ani podle § 238 o.s.ř.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř., upravujícího přípustnost (kromě konkursních a zmatečnostních) v exekučních věcech, jelikož napadeným usnesením nebylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce (písm. c/) ani o jejím zastavení (písm. d/), nýbrž o odkladu, na nějž se však žádný z případů upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje (o příklep /písm. e/, rozvrh /písm. f/ ani o povinnosti vydražitele /písm. g/ nejde zcela zjevně).

Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., na nějž poukazuje dovolatel, jelikož toto ustanovení ji nezakládá - samo o sobě - pro kterákoli rozhodnutí v exekučních věcech, ale jen (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) pro případy uvedené právě ve speciálním ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř., v jejichž výčtu však (viz výše) rozhodnutí o odkladu exekuce není (k tomu, jakož i k závěru, že okolnost, zda jde o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., či nikoli, je nevýznamná, srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod poř. č. 233).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněným v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 exekučního řádu).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2005

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1219/2005-1)