# Nejvyšší soud, sp. zn. 20 Cdo 1187/2005 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 20 Cdo 1187/2005 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1187.2005.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 12. 12. 2005 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok Dovolání se odmítá. ## Odůvodnění V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 12. 2003, č.j. 30 Nc 6257/2003-3, kterým Okresní soud ve Frýdku - Místku nařídil podle svého rozsudku ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 15 C 96/2001, k vymožení pohledávky 11.991,70 Kč s 8 % úroky z prodlení od 1. 5. 2001 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení (7.471,- Kč) exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. I. N., soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce byly podle odvolacího soudu splněny, zejména uzavřel, že podkladové rozhodnutí je (formálně) vykonatelné (§ 40 odst. 1, písm. a/, 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon č. 120/2001 Sb."). Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jímž - aniž zpochybnila doručení podkladového rozsudku a s ním spojené posouzení jeho vykonatelnosti - namítá, že rozsudek pro zmeškání, jehož výkon oprávněná navrhla, je "nezákonný," neboť nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání stanovené v § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o.s.ř."). Navrhla proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.). Dovolání není přípustné. Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, § 130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení, jímž byla exekuce nařízena, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.). Dovolací přezkum předjímaný ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Dovolatelka netvrdí, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu, a hodnocením v dovolání obsažené argumentace, jež (obsahově) je podřaditelná důvodu uvedenému v § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., k takovému závěru dospět nelze; k přezkumu nabídnutou otázku - zda je v exekučním řízení významná námitka, že podkladové rozhodnutí (rozsudek pro zmeškání) bylo vydáno po řízení, jež trpělo vadami (absencí podmínek pro jeho vydání) - odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou. Nejvyšší soud v mnoha rozhodnutích (např. usnesení ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98, uveřejněném v časopise Soudní judikatura 11/2000 pod č. 123, usnesení ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1569/2003) vysvětlil, že případné vady nalézacího řízení (byť by skutečně existovaly) se do řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) nepřenášejí. V projednávaném případě to tedy znamená, že dovolatelkou vytýkané pochybení soudu při vydání rozsudku pro zmeškání není takovou skutečností, jež by byla pro nařízení exekuce rozhodná (srov. § 44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb.). Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu; Nejvyšší soud je proto odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. prosince 2005 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/20-CDO-1187/2005-1)