o určení pravosti pohledávky

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] postoupenou zdejšímu soudu kde dni [datum] domáhala vůči žalované určení, že pohledávka žalobkyně za [právnická osoba]. se sídlem [adresa], identifikačního čísla (dále jen IČ) [IČO] (dále též jen původní věřitelka) je poprávu. Svou žalobu odůvodnila tím, že v roce 2022 soud zrušil výmaz původní věřitelky kvůli dalšímu zjištěnému majetku pocházejícímu z insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Praze proti insolvenčnímu dlužníku [jméno FO], narozenému [datum], bytem [adresa]. Stejným rozhodnutím soudu byla žalovaná jmenována likvidátorkou původní věřitelky. Pohledávka za insolvenčním dlužníkem byla vymožena na základě přihlášky podané za původní věřitelku jejím advokátem. Žalobkyně u žalované jako likvidátorky přihlásila svou pohledávku za insolvenčním dlužníkem jako platný „vlastník“, kterým se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi původní věřitelkou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalovaná vyrozuměla žalobkyni, že její pohledávku neuznává, postupní smlouvu označovala za falzum. Odkazovala na listinné důkazy, podle nichž je smlouva o postoupení pohledávky pravá.

2. Žalobkyně odmítala obranu žalované jako nepravdivou. Mezi ní a žalobkyní zjevně existuje právní vztah, neboť žalovaná jako likvidátorka, nikoliv likvidovaná původní věřitelka, popřela a stále popírá a odmítá uznat nárok žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky. Původní věřitelka nárok žalobkyně nepopřela, nemůže vystupovat na straně žalované.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Navrhovala její zamítnutí s odůvodněním, že uplatněný nárok ani zčásti neuznává. Namítala předně nedostatek své pasivní legitimace, neboť není zřejmé, na základě jakého právního titulu, z jakého důvodu uplatňuje žalobkyně svůj nárok právě vůči žalované. Mezi účastnicemi řízení neexistuje právní vztah, z něhož by bylo možné dovodit nárok žalobkyně, a to ani založený údajným postoupením pohledávky, kterého se žalobkyně dovolává. Žalovaná vystupuje pouze a jedině jako likvidátorka původní věřitelky z údajné smlouvy o postoupení pohledávky.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky [Anonymizováno], soud zjistil, že původní věřitelka měla ke dni [datum] sídlo na adrese [adresa], a identifikační číslo [IČO], přičemž jediným jejím jednatelem byl pan [jméno FO], narozen [datum], jinak bytem v Rumunské republice.

5. Identifikační údaje žalované vzal soud za prokázané z výpisu z veřejně přístupného elektronického živnostenského rejstříku ze dne [datum].

6. O zrušení výmazu původní věřitelky z obchodního rejstříku, k němuž došlo ke dni [datum], obnovení její likvidace a jmenování žalované likvidátorem svědčí usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], čísla jednacího (dále jen č. j.) [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum].

7. Za původní věřitelku podal deklarovaný zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení došlou insolvenčnímu soudu ke dni [datum]. Dle přihlášky pohledávka za insolvenčním dlužníkem [jméno FO] sestávala tehdy z jistiny ve výši [částka] dle rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], z náhrady nákladů řízení přiznané stejným rozsudkem ve výši [částka], z nákladů exekuce ve výši [částka] na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného dne [datum] soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. j. [spisová značka]. Dále přihláška obsahuje vyčíslení zákonného úroku z prodlení na částku [částka] přirostlého k dlužné jistině ve výši [částka] za období ode dne [datum] do dne [datum]. Celková výše přihlašované pohledávky činila [částka]. K přihlášce zástupce původní věřitelky připojil univerzální plnou moc udělenou původní věřitelkou jednající prostřednictvím jednatele [jméno FO], narozené [datum], a substituční plnou moc udělenou [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], k zastupování původní věřitelky ve věci převzetí veškerých listin souvisejících s její pohledávkou za [jméno FO] od společnosti [právnická osoba] se sídlem v [adresa], [adresa], identifikačního čísla [hodnota], která tuto pohledávku vymáhá, a to včetně veškerých listin od soudu, které byly společnosti [právnická osoba], soudem doručeny.

8. Příkaz k úhradě nákladů exekuce v předchozím odstavci zmíněný vystavený [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorským koncipientem pověřeným soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] a vyrozumění o zahájení exekuce vystavené dne [datum] úřadem [tituly před jménem] [jméno FO], přesně [jméno FO] pověřenou jmenovanou soudní exekutorkou, se rovněž stlaly součástí insolvenčního spisu. Stejně tak rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jehož výrok I. uložil insolvenčnímu dlužníku povinnost zaplatit původní věřitelce částku [částka] s úroky z prodlení v sazbě 7,75 % ročně jdoucími z této částky ode dne [datum] do zaplacení a výrok II. povinnost zaplatit jí k rukám zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Předmět řízení představovala pohledávka původní věřitelky za insolvenčním dlužníkem z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 odstavců 1 a 2 zákona čísla 40/164 Sb., občanského zákoníku v tehdy platném znění. Insolvenční dlužník vykonával pro původní věřitelku zprostředkovatelskou činnost při prodeji jejího zboží. V žalované částce zboží převzal, avšak ani neprodal, ani nevrátil, ani neuhradil jeho cenu.

9. Žalobkyně předkládal čestné prohlášení [jméno FO], že nikdy za svoji osobu, ani jako jednatelka původní věřitelky, nedala jakýkoliv pokyn advokátu [tituly před jménem] [jméno FO], aby přihlásil do insolvenčního řízení vedeného Městským (správně Krajským – poznámka soudu) soudem v Praze pod spisovou značkou (dále jen sp. zn.) KSPH [spisová značka], pohledávku, kterou původní věřitelka postoupila písemnou smlouvu dne [datum] žalobkyni. Prohlášení obsahuje sdělení, že nikdy od jmenovaného advokáta [jméno FO] neobdržela žádnou informaci, že k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení z jeho strany došlo a neobdržela nikdy jakékoliv finanční prostředky z insolvenčního řízení získané. Podpis jmenované na prohlášení byl ověřen ze strany České pošty, s.p., ke dni [datum].

10. Žalobkyně předložila rovněž smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] opatřenou doložkou konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě ze strany České pošty, s.p., v [adresa] ze dne [datum], na základě které měla původní věřitelka jako postupitel zastoupená jednatelkou [jméno FO] na žalobkyni převést s odkazem na ustanovení § 1879 a následujících zákona čísla 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), v platném znění, pohledávku za dlužníkem [jméno FO], rodné číslo [RČ], konkrétně vykonatelnou peněžitou pohledávku ve výši [částka] s úroky z prodlení v sazbě 7,75 % ročně jdoucími z této částky ode dne [datum] do zaplacení pocházející z bezdůvodného obohacení, dále peněžitou vykonatelnou pohledávku ve výši [částka] plynoucí z přiznaných nákladů řízení ve věci vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka], vše na základě rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci ke dni [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Smlouva obsahuje i zmínku, že pohledávka za dlužníkem je v době postupování vymáhána exekučně prostřednictvím soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] z Exekutorského úřadu [adresa] se sídlem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka]. Cena za postoupenou pohledávku činila [částka], jež dle shodného prohlášení stran smlouvy uhradila žalobkyně postupitelce před jejím podepsáním v hotovosti.

11. Z elektronické komunikace vedené mezi žalobkyní na straně jedné a osobami pověřenými jednat jménem žalované na straně druhé z období od [datum] do [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná odmítla vyplatit žalobkyni pohledávku získanou z insolvenčního řízení za dlužníkem, jež byla následně poukázána na účet likvidátorky.

12. Soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v platném znění, neboť k výslovnému jeho dotazu účastnice řízení shodně prohlásily, že s takovým postupem souhlasí a navrhují jej. Předložené listinné důkazy považoval soud za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Účastnice řízení další listiny nepředkládaly, s ohledem na označení osoby žalované a formulovaný žalobní návrh se nenabízelo jiné listinné důkazy provést.

13. Žaloba byla původně podána u Obvodního soudu pro Prahu 8, který ji spor týkající se pohledávek v insolvenčním řízení a předložil věc Vrchnímu soudu v Praze k určení soudu věcně a místně příslušného. Jím se stal Krajský soud v Praze na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jenž uzavřel, že spor lze podřadit pod ustanovení § 7a zákona čísla 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ), v platném znění. Příslušným k projednání věci určil Krajský soud v Praze, jenž svým usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], s právní mocí ke dni [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil nadepsanému Městskému soudu v Praze k projednání a rozhodnutí.

14. Městský soud v Praze věc projednal při respektování své věcné příslušnosti deklarované usnesením Vrchního soudu v Praze označeným ve druhé větě předchozího odstavce (viz ustanovení § 11 odstavce 1 věty třetí o.s.ř.). Spor mezi stranami nespadá pod některý z případů incidenčního sporu, jak jsou definovány v ustanovení § 159 odstavce 1 písmen a) až h) o.s.ř. Ve smyslu ustanovení § 7a písmen a) až e) IZ předestřený skutkový stav rovněž nezakládá možnost posouzení věci jako sporu souvisejícího s insolvenčním řízením. Mohlo by se nabízet zhodnocení skutkového stavu jako nároku na náhradu tvrzené škody, tedy „náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu“ ve smyslu ustanovení § 7a písmena d) IZ. Žalobkyně tvrdila, že její pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení bez dostatečného zmocnění zástupce původní věřitelky jako postupitele. Učinil tak navíc v době po přechodu nároku na žalobkyni nabytého postoupením. Netvrdila však, že by sama v relevantní době roku 2015 či snad jindy pohledávku svým jménem v insolvenčním řízení uplatnila. Postupem insolvenčního řízení jí újma nevznikla a vzniknout tak ani nemohla. Kvůli absenci včasné přihlášky by se k pohledávce žalobkyně za insolvenčním dlužníkem vůbec nepřihlíželo s odkazem na ustanovení § 173 odstavce 1 věty druhé IZ, v insolvenčním řízení by nebyla (nemohla být) uspokojena.

15. Tvrzený nárok žalobkyně by soud mohl posoudit pouze jako bezdůvodné obohacení vzniklé původní věřitelce přijetím plnění na základě právního důvodu, titulu, který odpadl v důsledku postoupení pohledávky žalobkyni ve smyslu ustanovení § 2991 odstavce 1 o.z. Podle ustanovení odstavce 1 § 2991 o.z. by pak mohla původní věřitelku, nikoliv žalovanou, stíhat povinnost žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení vydat. Zde peněžní prostředky vyplacené z insolvenčního řízení ve prospěch původní věřitelky. Mezi stranami nepanoval spor o faktu, že žalovaná jako likvidátorka původní věřitelky obdržela na účet peněžní prostředky z insolvenčního řízení původního dlužníka [jméno FO], které tvoří nově zjištěný majetek původní věřitelky.

16. První a základní důvod pro zamítnutí žaloby soud shledal v nedostatku pasivní legitimace na straně žalované, která ji výslovně namítala. Soud se plně ztotožňuje s argumentem, že mezi žalovanou jako dlužnicí a žalobkyní jako věřitelkou neexistuje žádný právní vztah, z něhož by mohla pocházet tvrzená pohledávka. Žalovaná je likvidátorkou původní věřitelky povolanou soudem. Žalobkyně zcela odhlíží od ustanovení § 189 odstavce 1 věty první, § 193 věty první, § 196 o.z. v návaznosti na jeho ustanovení § 162, 163 a 164 odstavce 1. Žalovaná v postavení likvidátorky činí veškeré úkony směřující k likvidaci původní věřitelky, vypořádání jejích práv a závazků, jménem [právnická osoba]. a na její účet. Nikoliv jménem vlastním a na vlastní úče, jak plyne z ustanovení § 436 odstavce 1 o.z. Peněžní prostředky, které žalovaná přijala z insolvenčního řízení [jméno FO], představují majetek přímo původní věřitelky, nikoliv žalované. Žaloba domáhající se oněch prostředků, resp. deklarace pohledávky žalobkyně, musí nutně směřovat proti likvidované obchodní korporaci, nikoliv jeho likvidátoru, byť by v soudním či jiném řízení či jen mimosoudně jednala se žalobkyní likvidovaná obchodní korporace prostřednictvím likvidátorky. Žalovaná vystupuje v pozici statutárního orgánu původní věřitelky s mandátem funkčně omezeným jen na úkony směřující k likvidaci společnosti. Analogické použití jakéhokoliv ustanovení IZ se zde nenabízí, likvidátor obchodní korporace nemá postavení obdobné insolvenčnímu správci (např. § 40 odstavce 3 věty první, § 246 odstavce 1 IZ). Soud nepoučoval žalobkyni o možném závěru o nedostatku pasivní věcné legitimace ve smyslu ustanovení § 5 o.s.ř. Přijatý závěr má základ v hmotném, nikoliv procesním právu a žalovaná navíc před vyhlášením rozsudku poukazovala na absenci své pasivní věcné legitimace. Žalobkyně přesto na žalobě podané proti ní trvala, byť jí písemnou obranu žalované soud doručil ještě před okamžikem, ke kterému přistoupil k vyhlášení rozsudku bez nařízení jednání. Ve smyslu ustanovení § 118a odstavce 2 o.s.ř. soud nepřijal žádný nový a překvapivý právní závěr, jenž by do té doby nebyl předmětem vzájemné argumentace stran.

17. Druhý důvod pro zamítnutí žaloby spočívá v absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, že pohledávka žalobkyně je poprávu. Podle ustálených výkladů i soudní judikatury nemá určovací žaloba ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. místo tam, kde lze vztah mezi stranami s konečnou platností vyřešit prostřednictvím žaloby na plnění, zde zaplacení peněžní částky. Podaná žaloba v nyní hodnocené věci nepředstavuje incidenční spor ve smyslu ustanovení § 159 odstavce 1 písmena a) IZ. Nejedná se o spor s účastí insolvenčního správce původního dlužníka [jméno FO]. Jde o spor mezi dvěma tvrzenými věřiteli insolvenčního dlužníka probíhající zcela mimo rámec insolvenčního řízení, do něhož žalobkyně žádnou svou pohledávku za [jméno FO] nepřihlásila. Svého tvrzeného nároku se může nyní domoci jen prostřednictvím žaloby na zaplacení konkrétně určené peněžní částky podané proti likvidované obchodní korporaci původní věřitelky. V nadepsaném řízení se tak soud nezabýval úvahami o možném překročení zástupčího oprávnění [tituly před jménem] [jméno FO] při přihlášení pohledávky původní věřitelky do insolvenčního řízení dlužníka ve smyslu zejména ustanovení § 440 odstavců 1 a 2 o.z. S odkazem na ustanovení § 5 a 80 o.s.ř. soud nepoučoval žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odstavce 2 o.s.ř. o možném jiném posouzení věci s ohledem na zjištěný nedostatek pasivní věcné legitimace. Ten jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby postačuje a poučení o jeho nedostatku překračuje povinný rámec poučení procesního.

18. Z důvodů uvedených v odstavcích 15. až 17. výše soud výrokem I. tohoto rozsudku podanou žalobu zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované i pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

19. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodl dle ustanovení § 142 odstavce 1 o.s.ř. Náklady řízení na straně žalované byly tvořeny ve smyslu ustanovení § 137 odstavce 1 o.s.ř. odměnou a náhradou hotových výdajů zastupujícího advokáta. Zástupci žalované, advokátu, přísluší dle ustanovení § 151 odstavce 2 věty první o.s.ř. odměna a náhrada hotových výdajů dle vyhlášky čísla 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), v platném znění. Podle ustanovení 9 odstavce 1, § 7 bodu 4. AT činí odměna za dva úkony právní služby částky po [částka]. Konkrétně za převzetí a přípravu zastupování na základě plné moci dne [datum] dle ustanovení § 11 odstavce 1 písmena a) AT a vyjádření k podané žalobě ze stejného dne jako písemné podání soudu týkající se věci samé dle ustanovení § 11 odstavce 1 písmena d) AT. Za každý z obou úkonů právní služby přísluší zástupci žalované náhrada režijních paušálů v částkách po [částka] dle ustanovení § 13 odstavce 4 AT. [adresa] Kč jako součet odměny 2 x [částka] a náhrady režijních paušálů advokáta 2 x [částka] se zvyšuje o částku [částka] jako 21 % sazbu daně z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odstavce 3 písmena a) o. s. ř. a ustanovení § 5 odstavce 1 věty první, § 14 odstavce 1 věty první a § 47 odstavce 1 písmena a) zákona čísla 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. Celkem náhrada účelně vynaložených nákladů na straně žalované činí částku [částka]. O povinnosti žalobkyně zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta jako zástupce žalované bylo rozhodnuto dle ustanovení § 149 odstavce 1 o. s. ř.; o třídenní lhůtě ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odstavce 1 části věty před středníkem o.s.ř.