pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všech zapsaných na [list vlastnictví], pro k. ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], do [anonymizováno] žalobců (výrok I.). Žalobcům bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali vydání náhradních pozemků, a to pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc.. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc.. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.. ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Podání žaloby zdůvodnili žalobci tím, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a dle ustanovení § 11 a 11a citovaného zákona jim náleží náhrada. Žalobci uvedli, že jsou držiteli restitučního nároku po jejich otci, Ing. [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum] dle rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Restituční nárok plynoucí z výše uvedených rozhodnutí byl žalovanou vyčíslen v hodnotě [částka] pro každého z žalobců s tím, že dosud nevypořádaný a žalovanou k dnešnímu dni evidovaný restituční nárok činí ke dni podání žaloby [částka] pro žalobkyni [číslo] [částka] pro žalobce [číslo]. Žalovaná více než pět let evidovala nárok žalobců ve zcela nesprávné výši a po doložení dokladů o stavebním charakteru pozemků žalovaná nechala zpracovat znalecký posudek na přecenění restitučního nároku žalobců. Již z těchto skutečností je zřejmé, že žalovaná postupovala při ocenění restitučního nároku žalobců liknavě. Po zohlednění již přijatých peněžitých náhrad by tedy měl být aktuální nevypořádaný nárok plynoucí z rozhodnutí PÚ [číslo] pro žalobkyni [číslo]: [částka] a pro žalobce [číslo]: [částka].

3. Soud I. stupně uzavřel, že se žalobci - vyjma podané žádosti do veřejné nabídky dne [datum], tj. necelé dva měsíce před podáním žaloby - neúčastnili veřejných nabídek pozemků a svůj nesouhlas s oceněním nároku plynoucího jim z rozhodnutí PÚ [číslo] projevili až v replice k vyjádření žalované ze dne [datum], přičemž žalovaná tento jejich restituční nárok následně v přiměřeném čase přecenila na částku [částka] pro každého ze žalobců. Nároky žalobců plynoucí z dalších rozhodnutí [anonymizována dvě slova] byly vypořádány vyplacením peněžitých náhrad dle § 16 odst. 1 zákona o půdě v letech [rok] až [rok]. Žalobci tedy - kromě oné jediné účasti ve veřejné nabídce dne [datum] - žádnou aktivitu při uspokojování svého nároku na převod náhradního pozemku (náhradních pozemků) plynoucího z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nevyvinuli, přičemž jejich nárok z tohoto rozhodnutí byl žalovanou přeceněn. Na nároky z rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] pak přijali peněžité náhrady. Nejvyšší soud ve svém kasačním rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] kategoricky uzavřel, že za této situace žalobci nemají právo na převod náhradních pozemků za pozemky odňaté jejich právním předchůdcům, na nichž jim rozhodnutími [anonymizována dvě slova] nebyly pro zákonné překážky vydány ideální podíly, mimo zákonem o půdě v § 11a předvídaný postup, tj. prostřednictvím veřejných nabídek pozemků organizovaných [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

2. Proti rozsudku soudu I. stupně podali žalobci včasné a přípustné odvolání, v němž namítali, že rozhodnutí soudu I. stupně je nesprávné. Žalobci odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž nesnáze při vyřizování restitučních nároků nelze přesouvat na oprávněné a rovněž na judikaturu, dle níž bez ospravedlnitelného důvodu nelze žádat účast v nabídkových řízeních, jestliže povinný trval na vadném ocenění nároku. Předmětný nárok nepodléhá promlčení a navíc by závěr o promlčení vzhledem k liknavosti žalované nebyl v daném případě na místě.

3. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně a jemu předcházející řízení podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

5. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou [anonymizováno] občan [obec] a [anonymizována tři slova], jehož půda, budovy, stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v ust. § 6 odst. 1.

6. Dle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v ust. § 8; b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště; c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu [anonymizováno], pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení; d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před prvním říjnem 1976; e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního [anonymizováno], bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976; f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení, podle dekretu [číslo] Sb., dekretu [číslo] Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni [datum] a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

7. Dle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí [anonymizována dvě slova] jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle odstavce 2 téhož ustanovení veřejné nabídky sestavuje [anonymizována dvě slova] jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí chválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů.

8. Dle ust. § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne [anonymizována dvě slova] do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému [anonymizováno] nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.

9. Dle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizováno] pozemkovém [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o SPÚ“), platí, že podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje výměnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti [anonymizována tři slova] vyjádření příslušný [anonymizováno] územního plánování.

10. Dle ust. 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady anebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí [anonymizováno] Kčs v hlavním městě [obec] Cena se upraví podle přílohy [číslo]. Dle odst. 3 se cena pozemku, zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze [číslo].

11. Dle ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných náležitostech; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

12. Dle ust. § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10% pořizovací ceny.

13. Dle § 1155 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

14. Dle § 1122 občanského zákoníku velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá [anonymizováno] nebo účast spoluvlastníka ve [anonymizováno]. To spoluvlastníků nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu (odst. 2). Má se za to, že podíly jsou stejné (odst. 3).

15. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu I. stupně a v tomto rozsahu na rozsudek soudu I. stupně odkazuje. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zák. č. 229/1991 Sb. Rozhodnutím PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] a PÚ 81/OD, rozhodnutí PÚ [číslo], nebyly žalobcům vydány pozemky a žalobcům tak vznikl nárok na finanční náhradu. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že došlo k přecenění nároků žalobců dle rozhodnutí PÚ [číslo], kdy nárok každého ze žalobců představuje částku [částka]. Dále učinili nesporným ocenění náhradní pozemku parc. [číslo] v částce [částka] dle znaleckého posudku Ing. [příjmení], rovněž tak ocenění náhradního pozemku parc. [číslo] učiněné znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a ocenění pozemku parc. [číslo] v částce [částka]. Hodnota předmětných náhradních pozemků v části dle tohoto částečného rozsudku tedy nepřesahuje neuspokojenou část nároků žalobců v nesporované výši z rozhodnutí PÚ [číslo].

16. Žalovaná nárok přecenila nejpozději ke dni [datum]). Na nároky plynoucí z rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] přijali žalobci v letech [rok] až [rok] peněžité náhrady, přičemž poskytnutí peněžitých náhrad oprávněným osobám dle § 16 odst. 1 zákona o půdě (resp. přecenění peněžitých náhrad), jakožto nároků majetkových, podléhalo promlčení v obecné tříleté promlčecí době dle občanského zákoníku, která běžela ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. v posuzované věci ode dne následujícího po dni, kdy žalobcům byla dle rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] vyplacena (byť v případě žalobkyně a/ ve vztahu k PÚ [číslo] jen částečná) peněžitá náhrada (k tomu srov. § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2716/11).

17. Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní [anonymizována tři slova] a jejíž práva a povinnosti vykonává [anonymizována tři slova]) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby šlo vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (k tomu srov. především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a další judikaturu na něj navazující). K výjimečnému způsobu uspokojení restitučního nároku mimo veřejnou nabídku lze podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu přistoupit toliko tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možné postup žalované ([anonymizováno]) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, přičemž se oprávněná osoba ani přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], i jeho usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02 a ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/05, bod 29).

18. Judikatura dovolacího soudu je dále ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce - [anonymizována tři slova]), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast (či další účast) ve veřejných nabídkách pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup žalované (jejího předchůdce) lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. V projednávané věci se žalobci - vyjma podané žádosti do veřejné nabídky dne [datum], tj. necelé dva měsíce před podáním žaloby - neúčastnili veřejných nabídek pozemků a svůj nesouhlas s oceněním nároku plynoucího jim z rozhodnutí PÚ [číslo] projevili až v replice k vyjádření žalované ze dne [datum], přičemž žalovaná tento jejich restituční nárok následně v přiměřeném čase přecenila na částku [částka] pro každého ze žalobců. Nároky žalobců plynoucí z dalších rozhodnutí [anonymizována dvě slova] byly vypořádány vyplacením peněžitých náhrad dle § 16 odst. 1 zákona o půdě v letech [rok] až [rok]. Žalobci tedy - kromě oné jediné účasti ve veřejné nabídce dne [datum] - žádnou aktivitu při uspokojování svého nároku na převod náhradního pozemku (náhradních pozemků) plynoucího z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nevyvinuli, přičemž jejich nárok z tohoto rozhodnutí byl žalovanou přeceněn. Na nároky z rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] pak přijali peněžité náhrady. Nejvyšší soud ve svém kasačním rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] kategoricky uzavřel, že za této situace žalobci nemají právo na převod náhradních pozemků za pozemky odňaté jejich právním předchůdcům, na nichž jim rozhodnutími [anonymizována dvě slova] nebyly pro zákonné překážky vydány ideální podíly, mimo zákonem o půdě v § 11a předvídaný postup, tj. prostřednictvím veřejných nabídek pozemků organizovaných [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

21. Ve vztahu k nároku plynoucímu z PÚ [číslo] totiž nejde o tu výjimečnou situaci, kdy by se žalobci jako oprávněné osoby podle zákona o půdě nemohli ani přes své aktivní přičinění dlouhodobě domoci svých práv (účastnili se jediné veřejné nabídky, o přecenění požádali [datum] a žalovaná nárok přecenila nejpozději ke dni [datum]). Na nároky plynoucí z rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] přijali žalobci v letech [rok] až [rok] peněžité náhrady, přičemž poskytnutí peněžitých náhrad oprávněným osobám dle § 16 odst. 1 zákona o půdě (resp. přecenění peněžitých náhrad), jakožto nároků majetkových, podléhalo promlčení v obecné tříleté promlčecí době dle občanského zákoníku, která běžela ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. v posuzované věci ode dne následujícího po dni, kdy žalobcům byla dle rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] vyplacena (byť v případě žalobkyně a/ ve vztahu k PÚ [číslo] jen částečná) peněžitá náhrada (k tomu srov. § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dále usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2716/11).

22. Na uvedeném ničeho nemění ani judikatorní závěry, na něž žalobci poukázali ve svém podání z [datum] a u jednání konaného dne [datum]. Byť je judikatura Nejvyššího soudu ustálena v závěru, že samotný požadavek na přecenění restitučního nároku nepodléhá promlčení, v projednávané věci posuzovaly soudy požadavek na přecenění již vyplacené peněžité náhrady. Žalovaná měla za to, že restituční nárok žalobců uspokojila poskytnutím peněžité náhrady, tuto však žalobci považovali s ohledem na stavební charakter odňatých pozemků za nedostačující a - namísto doplacení dle jejich názoru správné výše peněžité náhrady - požadovali vydání náhradních pozemků; přitom jim nic nebránilo v tom, namítat, že je peněžitá náhrada jim poskytnutá nedostačující, resp. požadovat po žalované vysvětlení, jak dospěla k výši vyplacené peněžité náhrady, již v roce [rok], resp. [rok], kdy jim byla náhrada poskytnuta. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou je nutné uzavřít, že nárok žalobců na přecenění v letech [rok] až [rok] poskytnutých peněžitých náhrad byl ke dni podání žaloby [datum] (jakož i ke dni podání žádosti o přecenění dne [datum]) již promlčen.

23. S ohledem na výše uvedené, jakož i na skutečnost, že zdejší soud je rovněž vázán právním názorem Nejvyššího soudu ČR, uvedeným ve zrušujícím rozsudku sp. zn. [spisová značka] vydaném v projednávané věci, má odvolací soud závěry soudu I. stupně za správné. Z těchto důvodu postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné, včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

24. Rozhodnutí v části ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení je odůvodněno ustanovením § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla v řízení plný úspěch a náleží jí náhrada jako nezastoupenému účastníku ve výši dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, přípravu a účast u jednání odvolacího soudu.