o určení neplatnosti účastnické smlouvy

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu na určení, že účastnická smlouva č. [číslo] (zákaznická smlouva č. [číslo]), uzavřená dne 7. 12. 2009 se společností [společnost], je neplatná (výrok I.). Současně uložil žalobkyni povinnost, aby žalovanému zaplatila náhradu nákladů řízení v rozsahu jedné poloviny v částce 5 082 Kč, k rukám zástupkyně žalovaného (výrok II.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o návrhu, kterým se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy ze dne 7. 12. 2009, jejímž předmětem byla objednávka telekomunikačních služeb žalovaného pro telefonní č. [tel. číslo]pod obchodním označením tarifu „[název]“ (dále jen účastnická smlouva). Součástí objednávky bylo rovněž poskytnutí mobilního telefonu značky [název] žalobkyni za 1 Kč. Žalobkyně v řízení před soudem tvrdila, že výše uvedenou účastnickou smlouvu ze dne 7. 12. 2009 vlastnoručně nepodepsala a služby z ní plynoucí ani nevyužívala. Dále tvrdila, že účastnická smlouva musela být žalovaným sjednána se třetí osobou. O skutečnosti, že by měla být žalobkyně smluvně z této smlouvy zavázána, se dozvěděla až dne 29. 10. 2023, kdy obdržela vyrozumění o zahájení exekuce.

3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Namítl především nedostatek své věcné legitimace, přičemž poukázal na skutečnost, že pohledávku za žalobkyní již postoupil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2023, ve znění dodatku ze dne 16. 2. 2023, na obchodní společnost [společnost 2]. Žalovaný současně namítl, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dne 7. 12. 2009 došlo u obchodního zástupce žalovaného v [místo] ke sjednání účastnické smlouvy č. [číslo], předmětem které byla objednávka telekomunikačních služeb žalovaného pod obchodním názvem telefonního tarifu „[název]“ pro mobilní telefonní č. [tel. číslo]a dále bylo sjednáno, že zájemkyni o služby žalovaného bude poskytnut mobilní telefon značky [název] za cenu 1 Kč. Účastnická smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců. Jako zájemkyně o služby zde byla označena [jméno FO], nar. [Datum narození žalobkyně] rodné číslo, bydliště a číslo občanského průkazu. Účastnická smlouva dále obsahovala i vlastnoruční podpis zájemkyně ve tvaru „[jméno FO].“ Totožnost žalobkyně byla ověřena obchodním zástupcem společnosti [společnost 3] z předloženého občanského průkazu č. [číslo].

5. Dále soud I. stupně zjistil, že u [správní orgán] bylo vedeno správní řízení proti povinné [jméno FO], dříve [jméno FO], roz. [rodné přijmení], nar. [Datum narození žalobkyně], jehož předmětem byl dluh povinné vzniklý z účastnické smlouvy č. [číslo], sjednané se společností [společnost]. Jistina dluhu povinné [jméno FO] v tomto řízení činila 11 310 Kč s příslušenstvím. Ve věci bylo rozhodnuto příkazem [správní orgán], ze dne 11. 4. 2013, čj. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 23. 4. 2013 a vykonatelnosti dne 9. 5. 2013. Následně bylo dne 1. 7. 2013 k návrhu oprávněného ([společnost]) zahájeno exekuční řízení, které je dosud vedeno u Okresního soudu v [místo] pod sp. Zn. [spisová značka]. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Povinná navrhla dne 13. 11. 2023 Okresnímu soudu v [místo] zastavení exekuce, oprávněný se zastavením exekuce nesouhlasil. Okresní soud v [místo] návrh žalobkyně na zastavení exekuce zamítl usnesením ze dne 19. 12. 2023, č. j. [spisová značka]. Zamítl rovněž návrh žalobkyně na odklad exekuce.

6. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání, na základě kterého bylo rozhodnutí OS v [místo] přezkoumáno odvolacím soudem. Krajský soud v [adresa] následně usnesením ze dne 27. 3. 2024 rozhodnutí Okresního soudu v [místo] zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně vytkl především to, že v řízení nebyl proveden znalecký posudek, který žalobkyně (v tamním řízení povinná) navrhovala k prokázání pravosti svého podpisu na doručence příkazu [správní orgán]. Dále soudu I. stupně vytkl, že se nezabýval návrhem žalobkyně (povinné) na osvobození od soudních poplatků. Současně zavázal soud I. stupně tím, aby o návrhu na osvobození od soudních poplatků rozhodl a poté se zabýval zkoumáním pravosti podpisu žalobkyně v návaznosti na její důkazní návrh. Současně Krajský soud v [adresa] povolil odklad exekuce vedené proti povinné [jméno FO], a to do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu povinné na zastavení exekuce.

7. Soud I. stupně zároveň zjistil, že v průběhu výše uvedeného exekučního řízení připustil soudní exekutor vstup nového subjektu do řízení na místo původního oprávněného ([společnost]). Tímto subjektem je obchodní společnost [společnost 2]. Důvodem vstupu společnosti [společnost 2] do řízení na místo oprávněného bylo postoupení pohledávky. Usnesení soudního exekutora o procesním nástupnictví na straně oprávněného ze dne 19. 10. 2023 již nabylo právní moci.

8. Na podkladě těchto zjištění, se soud I. stupně v dané věci zabýval předběžnou otázkou, zda má žalobkyně na požadovaném určení neplatnosti účastnické smlouvy ze dne 7. 12. 2009 naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. V této otázce uzavřel, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti předmětné smlouvy není dán.

9. Soud I. stupně zdůraznil, že žalobkyně v tomto řízení dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti z toho, že žalovaný nemá vůči žalobkyni hmotněprávní nárok (pohledávku za žalobkyní), neboť účastníci spolu nikdy žádnou smlouvu neuzavřeli. Žalobkyně také uvádí, že zamítnutí žaloby by v jejím případě vedlo ke ztížení životní a finanční situace, neboť nedisponuje prostředky na uhrazení dluhu. Tytéž skutečnosti žalobkyně tvrdí i v probíhajícím exekučním řízení, v němž bude exekuční soud (vázán názorem odvolacího soudu) zkoumat pravost podpisu žalobkyně na doručence příkazu [správní orgán] a tím řešit otázku, zda je daný exekuční titulu vůbec způsobilým exekučním titulem v označené exekuci, tedy zda jde o rozhodnutí pravomocné a vykonatelné.

10. Soud I. stupně proto dovodil, že v řízení není dána preventivní funkce určovací žaloby, když k porušení práva podle tvrzení žalobkyně již došlo (k podpisu smlouvy a doručenky příkazů [správní orgán] došlo na základě podvodného jednání třetí osobou) a toto porušení, byť pouze v otázce pravosti podpisu doručenky, tedy zejména existence pravomocného exekučního titulu, bude předmětem řízení u Okresního soudu v [místo], kde je exekuční řízení proti žalobkyni vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Ani žalobou požadované určení neplatnosti smlouvy v dané věci by tak nemohlo zvrátit účast žalobkyně v exekučním řízení, neboť pravomocný rozsudek na určení neplatnosti smlouvy nemůže zrušit příkaz [správní orgán] jako exekučního titulu, který byl již vydán v jiném řízení a je (prozatím) v právní moci.

11. S tímto podstatným odůvodněním soud I. stupně uzavřel, že ve věci nejsou splněny podmínky ustanovení § 80 o. s. ř. a určovací žalobu zamítl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud I. stupně odkazem na ustanovení § 150 o. s. ř. s tím, že důvody hodné zvláštního zřetele spatřoval především ve finančních a zdravotních poměrech žalobkyně, která je fyzickou osobou, jejíž zdravotní stav výrazně ztěžuje schopnost jejího pracovního uplatnění, což v řízení vedlo též k osvobození žalobkyně od soudních poplatků. Naproti tomu žalovaná je velkou obchodní společností operující na regulovaném relativně uzavřeném trhu. Soud I. stupně tak seznal, že mezi poměry obou účastnic jsou dány rozdíly umožňující soudu použití moderačního práva. V případě žalobkyně jako neúspěšné účastnice sporného řízení pak přistoupil k moderaci její nákladové povinnosti v rozsahu 50 %. Jelikož plnou náhradu nákladů řízení na straně procesně úspěšné žalované vypočetl soud I. stupně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. na výsledných 10 164 Kč, uložil žalobkyni povinnost k náhradě částky v rozsahu jedné poloviny (5 082 Kč).

13. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dne 10. 10. 2024 včasné a přípustné odvolání. Opravný prostředek směřoval proti oběma výrokům napadeného rozhodnutí.

14. Žalobkyně především namítla, že soud I. stupně neprovedl jí navržený důkaz na ověření pravosti podpisu, přičemž žalobkyně za tím účelem doložila i svůj podpis na dotazníku k uzavření manželství. Na ověření podpisu přitom žalobkyně trvá vzhledem k tomu, že v rozhodné době žádný telefon nevlastnila a dokázání pravosti podpisu může být rozhodujícím důkazem o tom, že žádnou smlouvu neuzavřela.

15. Žalobkyně současně nesouhlasila s tím, jak soud I. stupně rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Namítla, že její příjmy se skládají zejména z dávek státní sociální podpory a vzhledem ke zdravotnímu stavu, který jí ztěžuje pracovní uplatnění, může pracovat jen na poloviční úvazek. Vzhledem k těmto skutečnostem byla ostatně osvobozena i od nákladů soudního řízení. Proto nesouhlasí s platbou nákladů řízení advokátce.

16. Žalovaný se ve vyjádření k odvolání žalobkyně ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně. Dovodil, že v tomto případě není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy a odkázal též na své námitky ohledně nedostatku pasivní legitimace. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil a žádal též přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

17. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost rozsudku soudu I. stupně, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé není důvodné. Naproti tomu shledal opodstatněným odvolání žalobkyně v části, ve které směřovalo proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

18. Žalobkyně se v dané věci domáhá určení neplatnosti účastnické smlouvy sjednané dne 7. 12. 2009 se společností [společnost]. Jako důvod neplatnosti uvádí, že tuto smlouvu vlastnoručně nepodepsala a o její existenci se dozvěděla až v průběhu exekučního řízení. Současně tvrdí, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je daný tím, že pokud soud nedospěje k tomu, že účastnická smlouva je neplatná, ocitne se žalobkyně ve špatné životní situaci, neboť nemá finanční prostředky na uhrazení dluhu, který je po ní vymáhán v souvisejícím exekučním řízení.

19. Určovací žaloby jsou upraveny v ustanovení § 80 o. s. ř., podle něhož se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze domáhat žalobou jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení jsou tedy po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na tomto určení je dán naléhavý právní zájem.

20. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu, o nějž v řízení jede. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba na určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

21. Určovací žaloba je totiž preventivního charakteru a jejím účelem je především poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah a právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění. Určovací žaloba má tak své místo tam, kde lze s její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Je proto na místě zejména v takovém případě, kdy lze jejím prostřednictvím odvrátit budoucí spory mezi účastníky. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba bude plnit tuto funkci, není dán ani naléhavý právní zájem na takovém určení.

22. V dané věci je předmětem řízení neplatnost účastnické smlouvy (zákaznické smlouvy), jejímž účastníkem (smluvní stranou) byla obchodní společnost [společnost] (žalovaný). Je proto zřejmé, že věcná legitimace žalovaného je v tomto řízení založena. Podle ustálené soudní praxe se v případě, že je soudem určována neplatnost smlouvy, musí se řízení účastnit všichni, kdo ji uzavřeli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4257/2017). Z výše uvedeného plyne, že v přezkoumávané věci vyšel soud I. stupně (mlčky) ze správného předpokladu, že věcná legitimace žalovaného je dána.

23. Správný byl rovněž závěr, který soud I. stupně přijal ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení. V dané věci je již ze žalobního tvrzení patrno, že zde určovací žaloba nemůže plnit svou předpokládanou preventivní funkci, když je pohledávka právního nástupce žalovaného z předmětné účastnické smlouvy již vymáhána v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Tvrzené právo žalobkyně tak již bylo nepochybně porušeno. Navíc je u tamního soudu (ve stejném exekučním řízení) přezkoumávána platnost podpisu žalobkyně, a to na základě instrukce odvolacího soudu, který nařídil soudu I. stupně provést důkaz znaleckým posudkem. Není tedy splněna podmínka ustanovení § 80 o. s. ř., že by bez požadovaného určení bylo ohroženo právo žalobkyně, neboť k tomu již nepochybně došlo, jak vysvětleno shora. Za pomoci navrhovaného určení tak již není možné eliminovat stav ohrožení práva žalobkyně, a proto nemůže být splněn ani požadavek naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení neplatnosti této smlouvy.

24. Jelikož žalobkyně ani při odvolacím jednání dne [datum] po poučení odvolacím soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. svá tvrzení ohledně důvodů naléhavého právního zájmu nedoplnila a žádné další důkazy k tomuto tvrzení neoznačila, odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně uzavřel, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti účastnické smlouvy není dán. Postupoval proto podle ustanovení § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně potvrdil ve výroku I. jako věcně správný (výrok I. rozsudku odvolacího soudu).

25. Jiná situace nastala v případě rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Žalobkyni bylo usnesením soudu I. stupně ze dne 4. 3. 2024 přiznáno úplné osvobození od soudních poplatků pro toto řízení. Soud I. stupně své rozhodnutí o osvobození odůvodnil tím, že se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou, jejíž zdravotní stav ji podstatně omezuje v možnostech pracovního zařazení. Hlavním příjmem žalobkyně jsou dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Po odečtení nezbytných výdajů na živobytí zůstává žalobkyni měsíčně pouze částka 4832 Kč. Podle přesvědčení odvolacího soudu je za této situace na místě promítnout uvedené zjištění i do rozhodnutí o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznat ve smyslu § 150 o. s. ř. Důvody hodné zvláštního zřetele pro takové rozhodnutí spatřuje odvolací soud ve zdravotním stavu a majetkových poměrech žalobkyně, pro které již byla tato účastnice plně osvobozena od povinnosti hradit soudní poplatky. Zároveň odvolací soud zohlednil i poměry žalovaného, který je nadnárodní obchodní společností, podnikající v oblasti telekomunikací, přičemž žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele na straně žalovaného nebyly v řízení tvrzeny ani prokázány. Z tohoto důvodu postupoval odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a napadený rozsudek ve výroku II. o nákladech řízení změnil tak, že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

26. Výrok ad III. o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 150 o. s. ř, za použití § 211 o. s. ř. Rovněž v odvolacím řízení dosáhl procesního úspěchu žalovaný. Výše popsané zdravotní, majetkové a sociální poměry žalobkyně však zakládají i v této fázi soudního řízení důvod hodný zvláštního zřetele, pro který odvolací soud procesně úspěšnému žalovanému výjimečně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal.